Od prvního ledna platí reforma, podle které dostávají společnosti na zaměstnávání zdravotně postižených nižší dotace, než tomu bylo loni.
Úřad práce evidoval minulý rok na začátku června 307 nezaměstnaných zdravotně postižených, v současnosti je to sice pouze 230, ale zřejmě jich do prázdnin přibude.
Ve firmě Benevita, která zaměstnává 22 zdravotně postižených, pro ně mají málo práce a to ve spojitosti se snížením dotací může vést k tomu, že některým zaměstnancům neprodlouží smlouvy, které jim končí teď v červnu.
„Kdyby bylo více práce, tak bychom dotace nepotřebovali. Kolik lidí by mělo odejít zatím nevím“, sdělila jednatelka společnosti Benevita Helena Petrášková.
Povinnost zaměstnávat minimálně 4 procenta handicapovaných mají všechny společnosti, které čítají více než 25 pracovníků. Ne ve všech z nich ale lze tolik lidí do naplnění kvóty zaměstnat.
„Lidé, kteří jezdí na montáže, pochopitelně handicapovaní být nemohou, proto u nás postižení lidé pracují hlavně v zázemí hotelu a firmy“, řekl Miroslav Borkovec, generální ředitel společnosti QUO.
Takové firmy, včetně QUO, které nenaplní stanovený počet handicapovaných pracovníků, to řeší nákupem zboží od firem, které kvótu naplní.
„Tohle řešení není úplně šťastné, protože v každé firmě se najde nějaké místo, na kterém může handicapovaný pracovat“, sdělil předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása s tím, že je to spíše o vůli zaměstnavatelů. I firmy, u nichž by lidé očekávali, že kvótu plní, byste se mohli snadno splést. „Provedli jsme například průzkum v bankovnictví a zjistili jsme, že jen jediný peněžní ústav v Čechách daný limit naplňuje“, dodal Krása.
Na jedno volné pracovní místo připadá v současnosti zhruba 50 až 100 handicapovaných, často ale nemají o tato místa vůbec zájem.


Zdravotně postižení tvrdí: Reforma trefila úplně vedle

Praha/ Od Nového roku se snížily příspěvky na handicapované zaměstnance.
Zaměstnavatel za člověka se zdravotním postižením dostane až o několik tisíc méně. O práci proto přišly stovky postižených.
„Firem, které v naší republice zaměstnávají lidi se zdravotním postižením je asi tisícovka. Propuštěných zaměstnanců budou řádově stovky,“ potvrdil data Deníku Karel Rychtář, místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (AZZP).
Na reformě tratí především těžce postižení lidé. Na ně se příspěvek totiž snížil nejvíce. Rozdíl činí až několik tisíc korun.
„Reforma vlastně přinesla jen jednu jedinou věc. Snížila vyšší sazbu příspěvku z třinácti na devět tisíc,“ uvedl Karel Rychtář.
Mnoho zaměstnavatelů teď dostává od státu nedostatečné příspěvky a musí zaměstnance propouštět.
„Problém této reformy je, že nejde do podstaty věci. Řeší jen ekonomické aspekty. Ani po jejím zavedení není v Česku stále volný trh pro zaměstnance se zdravotním postižením,“ vysvětlil Karel Rychtář.
Řada firem tak kvůli reformě rovněž zeslabila svůj ekonomický rozvoj, nedostatečné příspěvky mají za následek snižování výplat všech zaměstnanců ve firmě. Před reformou i po ní si však mnoho zaměstnavatelů našlo cestu, jak zákon obejít.
„Modelový příklad, jak lze nyní reformu obejít, je třeba ten, že firma podepíše smlouvu s postiženým a za práci mu zaplatí devět tisíc korun. Postižený zaměstnanec ale zároveň ve smlouvě podepíše, že firmě pět tisíc z této částky vrátí. Třeba za údajné zapůjčení nářadí a podobně,“ popsal jednu z variant Karel Rychtář z asociace zaměstnavatelů.

ŠÁRKA ŠKAPIKOVÁ