Případ uveřejněných rodných čísel 36 zpravidla neplnoletých účastníků letního tábora Pikomat vyšuměl do ztracena. Úřad pro ochranu osobních údajů po několikaměsíčním šetření konstatoval, že se nikdo ze správců osobních údajů porušení zákona nedopustil.
Ředitel kralupského gymnázia Andrej Plecháček nechal v roce 2002 uveřejnit seznam dětí i s jejich adresami a rodnými čísly na internetu. Začátkem ledna na porušení ochrany osobních údajů upozornil Benešovský deník. Andrej Plecháček zpočátku konstatoval, že neví, jak se seznam účastníků dostal na internet.
Nicméně na jeho pokyn správce webových stránek údaje nechal vymazat. Potom kralupský pedagog své vyjádření upřesnil, že ke zveřejnění došlo nedopatřením přičiněním jiných osob.
Například matka tehdejšího studenta Miroslava z Poříčí nad Sázavou nebo otec Tomáše ze Sedlce-Prčice, se tehdy podivili, jak se rodná čísla jejich potomků na internet dostala. „Je to nepříjemná záležitost, spíše bordel,“ uvedl v lednu Tomášův otec.
Úřad pro ochranu osobních údajů po předložení kopií inkriminovaných webových stránek zahájil šetření. Závěr je na rozdíl od lednových zjištění více než pozoruhodný.
„V době předání přihlášek na předmětný tábor v roce 2002 a v době zveřejnění předmětného seznamu byly přímo u přihlášek, dle svědecké výpovědi Pavla Keila (kralupský podnikatel, správce webových stránek – pozn. autora), uvedeny souhlasy účastníků tábora se zveřejněním jejich osobních údajů. Vzhledem k tomu, že souhlasy účastníků předmětného tábora z roku 2002 již fyzicky neexistují (je pravděpodobné, že byly zničeny v budově Dvořákova gymnázia a Střední odborné školy ekonomické, kde byly uloženy, při povodních v roce 2002), požádal Pavel Keil rodiče tehdejších účastníků tábora o potvrzení toho, že tyto souhlasy vyslovili účastníci předmětného tábora již v roce 2002, a tyto souhlasy předložil správnímu orgánu jako důkaz,“ zdůvodnila ukončení šetření Vanda Vaculíková, ředitelka odboru správních činností.
Podle úřadu vedeného bývalým povodňovým pražským primátorem Igorem Němcem, jenž byl vyšetřován pro nečinnost při zatopení metra v roce 2002, bylo tedy všechno v pořádku, i když si fakta zcela jasně protiřečí.

 

PROTIMLUVY A FAKTA PŘÍPADU

– v roce 2002 údajně dal seznam dětí na internet podnikatel Pavel Keil na žádost ředitele Andreje Plecháčka jako fyzické osoby – úřad se nezabývá faktem, že organizátor poskytl osobní údaje cizí osobě z podnikatelské sféry, která neměla bezprostřední vztah k organizaci tábora


– rodiče dětí prý k tomu dali souhlas – v roce 2002 součástí přihlášky na tábor Pikomat žádný formulář se souhlasem zveřejnění osobních údajů nebyl, rodiče se v lednu 2007 divili, jak se k údajům dostaly noviny


– písemný souhlas rodičů prý odnesla povodeň v srpnu 2002, měly být uschovány v objektu kralupského gymnázia – ředitel školy Andrej Plecháček však tábor organizoval jako fyzická osoba


– tábor se konal od 10. do 24. srpna 2002 v Podkrkonoší, organizátoři mají všechny doklady u sebe – povodeň zasáhla Kralupy nad Vltavou před skončením tábora


– pokud je tvrzení správce webu a Úřadu pro ochranu osobních údajů pravdivé, proč inkriminovaný seznam z internetu hned zmizel