Účastníci pochodu se totiž předem museli zaregistrovat prostřednictvím stránek organizátorů. Pouze však do čtvrtka 19. května, i když se pochod samotný konal až v sobotu 21. května. A právě celý proces vedoucí k účasti při pochodu, podle ohlasu pochodníků i organizátorů na startu v Týnci, neprobíhal úplně bez potíží.

„Na start sem přicházejí lidé, kteří nemají registrační QR kód,“ potvrdil Karel Novák, jeden ze startérů trasy z Týnce nad Sázavou. „Je to jejich problém, ale těm, kteří mají potvrzení o zaplacení startovného, vydáváme mapu s místem pro razítka na kontrolních bodech,“ uvedl.

Co nastane v okamžiku, kde mapy, tedy vlastně stvrzení účasti v pochodu dojdou? „Nevím,“ přiznal startér. „Je to otázka pro lidi ze štábu,“ dodal.

Další nepředpokládaná okolnost

Pro start v Týnci se zaregistrovalo 433 pochodníků, a právě tolik map si organizátoři na start 42 kilometrů dlouhé trasy přivezli. Jenže do toho se ještě přimíchala další nepředpokládaná okolnost.

„Dráhy zrušily vlak z Čerčan do Týnce, a tak se rozhodlo, že ti, co měli startovat z Týnce odstartují z Čerčan. Jak to dopadne tam, nevím. Ale přišli sem i lidé, kteří měli registraci pro start v Čerčanech a chtěli startovat v Týnci. Ty já pochopitelně tady nemohu zaregistrovat,“ dodal Karel Novák s tím, že systém je dobrý, protože se ví, kolik lidí se přihlásí a také to, kolik bude potřeba autobusů pro kyvadlovou dopravu z Prčice do Olbramovic.

„Jestliže někdo zaplatil startovné a nedorazil mu registrační QR kód, mohl si problém vymailovat,“ je přesvědčen. „Každý potvrzuje, že četl podmínky a že s nimi souhlasí. Pokud QR kód někdo nemá, je to jen jeho laxnost. Sorry jako,“ zhodnotil organizátor.

Estakáda u Heřmaniček 19. května 2022.
PODÍVEJTE SE: Stavba železničního koridoru ovlivňuje i Pochod Praha – Prčice

Většina dotázaných chodců u týneckého startu šla do Prčice úplně poprvé, takže ani nemohli porovnávat organizaci ročníků minulých. Byli to převážně mladí lidé a také proto jim nepřišlo na registraci nic neobvyklého nebo nepříjemného. Platí to i pro Pavlu a Kateřinu z Prahy. „Systém registrace nám nevadí, ale byly bychom raději, kdybychom dostaly mapku předem. Na mapě trasa vypadá hodně dlouhá,“ zasmála se děvčata.

Jejich kamarádka Eva ze stejné party vyrazila z Týnce potřetí. Registraci hodnotí pozitivně. „Myslím, že by se KČT měl v tomto směru ještě polepšit a posunou dál. Měli by i zlepšit webové stránky. Domnívám se, že díky systému se podaří přitáhnou i mladé. Řada z nich preferuje zajištění účasti předem a to pomáhá urychlení procesu na startu,“ míní Eva.

Takový názor ale rozhodně nesdílí Jirka ze Senohrab. Se dvěma kamarády do Prčice vyrazil z Prahy. Při přesun používali vytrvalci indiánský běh, tedy chvíli chůze, chvíli poklus. Z Hájů do Týnce zvládli 28 kilometrů za čtyři a půl hodiny a cestou „nabrali“ také stejně založenou kolegyni.

Pomalejší proces odbavování

„Já už jdu podesáté a myslím si, že to dříve bylo lepší. Když se někdo rozmyslel na poslední chvíli že půjde, že je pěkné počasí, tak dorazil na start a šel. To teď vůbec nejde. Ale chápu, že se přestavuje trať u Heřmaniček, takže je důležité vědět, kolik lidí se zúčastní. Celý proces odbavování je ale pomalejší a zdlouhavější než dřív,“ tvrdí Jirka s tím, že by bylo potřeba, aby organizátoři proces odbavování vychytali a to bylo rychlejší.

Mezi celkem patnácti členy mezinárodní skupiny celníků ze šesti evropských zemí, například Belgie, Nizozemska, Švédska nebo Lucembursko šel už posedmé také Petr Hošek. Čtyři celníci vyrazili z Prahy Hájů, dalších jedenáct se k nim připojilo v Týnci nad Sázavou. „Udělali jsme registraci pro víc kolegů, protože jsme nevěděli, kolik jich nakonec skutečně přijede. Stálo to čtyřicet korun a ty nám nakonec propadly, ale to nevadí. Registrace není žádným problémem,“ řekl.

Na týneckém startu nechyběl už počtvrté ani Pavel ze Sedlce–Prčice. „Vlastně jdu domů,“ zasmál se mladý muž. „O registraci jsem vůbec nevěděl a překvapilo mě to. Přemýšlel jsem, proč k tomu organizátoři přistoupili, ale nepřišel jsem na to. Kamarád, který mě registroval, mi zařídil i QR kód, takže by všechno mělo proběhnout hladce,“ dodal.

Na startu pochodu do Prčice v Týnci nad Sázavou, se tvořily fronty pokaždé, když turisty přivezl vlak. Takový obrázek ale letos nikdo neuvidí. Na pochod se totiž ze startovních míst bez předešlé registrace nikdo nedostane.
Pochod Praha-Prčice se vrací po covidové pauze. Přeprava domů bude letos jiná

Šimon šel už podesáté z Prahy. Na kontrolním místě v Týnci se svěřil, že mu registrace, v kontextu předešlých účastí připadá zbytečná. „Organizátoři to tak chtějí, tak jsem se přizpůsobil. Teď je to složitější a věřím, což mi říkali organizátoři na startu, že se napřesrok vše vrátí do starých kolejí,“ řekl s nadějí, ale poté, co se dozvěděl od startérů z Týnce, že nový systém už zůstane, jen výmluvně zvedl obočí.

Vašek s partou kamarádů dorazil z Prahy a právě on měl pro kolegy zařídit registraci. „Nechal jsem to na poslední chvíli, na pátek 20. května, ale neuspěl jsem, protože registrování bylo otevřené jen do čtvrtka. Nezaregistrovali jsme se a pokud nás tady na startu v Týnci nezaregistrují, půjdeme i bez toho,“ uvedl Vašek.

Samozřejmě u komisařů neuspěli a nepořídili ani při žádosti o prodej mapky. Jedna z komisařek jim ale poradila, kudy mají z Týnce jít a jakých značek se při pochodu mají držet. Kamarádům ale trochu zatrnulo, když zjistili, že bez registrace mají jen mizivou naději dostat se do autobusu, který pochodníky z Prčice doveze na vlak do Olbramovic.

Doprovod nevidomého Petra

Slováci Dušan s kamarádem ze slovenského Strečna, obce sedm kilometrů od Žiliny odstartovali už potřetí v Praze. V Týnci si trochu odpočinuli a nasvačili. „S registrací přes počítač nebyl problém, jez vydávání map na stratu mi přišlo trochu komplikované. Organizátoři nestíhali. Když to musí být, ať tedy je,“ dodal.

Filip doprovázející nevidomého Petra startovali také z Týnce. Petr vyrazil do Prčice už celkově posedmnácté! Až do setkání na nádraží v Praze – Braníku se mladí muži neznali. V Týnci pak čekali na další tři kamarády, kteří vyrazili z Prahy. „Letos nejsem rozchozený, ale věřím, že to zvládnu i letos. S kamarády takhle chodíme od ukončení školy. Pochod je pro mě víc společenská společenskou záležitostí, kdy se potkáme se známými,“ dodal Petr.