Je třídění komunálního odpadu skutečně ekologické? To je otázka, o níž se vedou spory. Hádky o tom, zda je separace odpadků ekonomicky přínosná pro města a obce už ale utichly. Radnice totiž na třídění doplácejí a s nimi i my, daňoví poplatníci.

Například v Týnci nad Sázavou se na některých místech třídí tak, že kontejnery k ukládání odděleného odpadu nestačí. To je podle místostarosty Martina Kadrnožky způsobené zejména startující turistickou sezónou a přílivem rekreantů či klasických turistů do oblasti.

„Bídně jsou na tom Pecerady, ale také Podělusy,“ potvrdil Kadrnožka.
Jak ale nevzhledná zákoutí zbavit odpadků válejících se po zemi? Město se bude domlouvat s technickými službami, které svoz zajišťují, na častějším vyvážení.

Radnice monitoruje také další místa a její úředníci zjišťují, jak lidé kontejnery využívají.
Ale třídění není zadarmo. Například plasty se vozí od kontejnerů na sběrné místo odkud se lahve slisované do balíků převážejí ke zpracování. Výsledná hmota pak putuje většinou do Číny a odtud k nám zpět jako výroby nebo polotovary.

A to musí také někdo zaplatit. Obce a města koloběh uzavírají při nákupu kontejnerů, většinou plastových. Ale platí také za úklid kolem sběrných nádob.
„Od Ecokomu sice dostáváme platby za vytříděný odpad, ale tento příjem je jen nepatrný a spíš převažují v problematice třídění negativa,“ potvrdil místostarosta Týnce a připomněl, že právě proto je nejisté rozmísťování dalších kontejnerů. „Kvůli pořizovacím a provozním nákladům. Kontejner stojí kolem deseti tisíc a jeho svoz asi 280 korun. Když je vyvážen padesátkrát za rok, jsou to nějaké náklady. Museli bychom to prokalkulovat, jestli na to máme,“ řekl Kadrnožka s tím, že nyní jsou na radnici požadavky z pěti lokalit města.


V Benešově je rozmístěno 76 kontejnerů na plast, 60 na papír a 50 nádob na sklo. Podle ředitele Technických služeb Benešov Bohumila Rataje je množství nádob dostačující i když v létě se hromadí odpad i vedle kontejnerů.

„Ten pochopitelně také odvážíme,“ ujistil a připomněl, že o navyšování počtu sběrných nádob technické služby neuvažují.
Technické služby mají ale zmapované město a podrobné mapky s rozmístěním nádob na separovaný odpad se objeví v dohledné době i na webových stránkách organizace.

Podle Rataje má relativně neřešitelná situace likvidace komunálního odpadu své efektivnější řešení. Praktikují ho ve Švédsku. O severském přístupu k ochraně přírody není potřeba dlouze mluvit. Proto se dá věřit tomu, že švédská likvidace odpadků je ekologičtější a také ekonomičtější. Své o tom ví právě ředitel TS Benešov Bohumil Rataj, který skandinávskou zemi kvůli ukázce likvidace odpadu navštívil.

„V Göteborgu odpad likvidují spalováním. Lidé předem třídí jen sklo. Přímo ve městě stojí spalovna a plyny, které vzniknou hořením, procházejí ještě plamenem plazmových hořáků. Do vzduchu nejdou žádné škodlivé zplodiny. Komín je navíc vybaven snímači a vše řídí počítač. V případě zvýšeného množství škodlivin se proces hned zastaví. Ze vzniklého tepla vyrábějí elektřinu a vytápí město. Z popela před uložením na skládku ještě magnetem vysbírají železo. Spalovna tam pracuje už více, než dvacet let. Škoda, že u nás to také nemáme,“ dodal Bohumil Rataj.