Každá hospoda měla svou atmosféru a vůni. Ta mohla někoho odrazovat, ale pachová stopa vzniklá cigaretovým kouřem a vůní pivního sklepa nebo i parfémy hostů mnohé vábila, jako světlo můru. V lepších lokálech odér nebyl tak výrazný a hlasy návštěvníků tam tlumilo častěji užívané vybavení místnosti závěsy, čalouněným nábytkem nebo obložením stěn.

V hotelových restauracích hostům vyhrával decentně klavírista nebo naopak kapela pro vyznavače tance. Každá pořádná hospoda musela mít i letní posezení na zahrádce. Ty jsou v centru Benešova dodnes velmi populární, i když ne všechny restaurace jimi z prostorových důvodů disponují.

Zahrádka může být krytá nebo dokonce s celoročním provozem a v zimě vyhřívaná. Takové ale v Benešově, až na jednu výjimku, nejsou.