Nejčastěji dlužníci neplatí pokuty v dopravě, což se ale více týká přespolních nebo cizinců. Jejich přestupky se řeší na úřadě v rámci správního řízení. V současné době Vlašimi dluží přes dva miliony korun. Pohledávky má město ale také vůči těm, kteří nehradí povinné poplatky za poskytované služby. A to se pro změnu týká víc místních. Vlašimáci svému městu dluží nejčastěji na nájemném z obecních bytů nebo nehradí poplatky na svoz odpadu. Nezanedbatelnou dlužnou částku ale způsobují také ti, co nehradí přestupky mimo těch v dopravě.

Podle vlašimského starosty Luďka Jeništy je to přes milion korun. A stejně vysoký dluh nasekali také ti, kteří neplatí za svoz a likvidaci komunálního odpadu. „Celkové dluhy neplatičů vůči našemu městu tak dosahují už přes pět milionů korun,“ potvrdil starosta. Poměrně velká část pohledávek pochází z dopravních přestupků cizinců. Prohřešek sice spáchali, jeli třeba v měřeném úseku dálnice D1 rychleji, než měli, ale odjeli domů, aniž by se Čechách vyrovnali své poklesky. „Vymáhat takové pokuty v zahraničí není adekvátní,“ přiznal Luděk Jeništa.

Ale zmiňovaní řidiči nemají definitivně vyhráno. Stačí, když opět vstoupí na území Česka a zastaví je tu policie nebo Celní správa. Elektronický systém vymáhání dluhů hned těmto složkám ukáže, kolik peněz visí ve vzduchu. Z maléru se může řidič dostat jen jediným způsoben – zaplatit. Když to neudělá, policisté nebo celníci mu zakážou další cestu. Mohou dokonce i zabavit značky nebo i vozidlo.

Vymáhání pohledávek je složité

Také Vlašim se drží při vymáhání pohledávek osvědčených postupů. Díky tomu se městu během letošního ledna podařilo vymoci částku 86 tisíc korun. Cesta k vlastním penězům je ale pro samosprávy složitá. „Mimo jiného se zjišťuje také to, zda dlužník není například v insolvenci. Pokud je, pak jeho dluh nelze po dobu pěti let vymáhat. Zjišťuje se ale také to, jestli má nějaký příjem a pokud má, pak je mu dluh srážen,“ popsal starosta s tím, že v případě bagatelních částek do dvou a půl tisíce korun město předává své pohledávky Celnímu úřadu. Ten má na vymáhání dost pravomocí a může, jak už uvedeno výš, třeba zabavit vozidlo. Poslední šancí města, jak se domoci svých peněz je předání případu exekučnímu úřadu. Tam zpravidla končí vyšší dlužné částky.

„Pokud není dluh zaplacený během dvou let, neměli bychom dluh už vymáhat. Pokud ale případ dojde až do fáze, kdy ho řeší exekuční úřad, tato doba na vymáhání se prodlužuje až na dvacet let,“ upozornil Luděk Jeništa. Také ve Vlašimi už bylo několik případů, že byl dlouhodobý neplatič nájemného v obecním bytě exekučně vystěhovaný. „Vystěhování dlužníka je možné pouze na soudní příkaz. Jeho nábytek a další věci se musí uložit do uzamčeného skladu, odkud si ho majitel může vyzvednout. Uskladnění, ale třeba i vystěhování může být dokonce zpoplatněné,“ vysvětlil lídr vlašimské radnice. To však je jedna z posledních možností. Předtím město s dlužníkem jedná a nabízí mu různé možnosti řešení jeho složité situace. Třeba splátkový kalendář.

Přibývá nedoplatků za svoz a likvidaci odpadu

Velkou část dluhů tvoří nezaplacené poplatky za svoz a likvidaci domovního odpadu. Situace se postupně zhoršuje a k jejímu vyřešení nepřispívá ani například to, že trvalé bydliště na vlašimské radnici má přes 300 lidí. Právě od nich se doplatku dluhu město dočká stěží. Podle starosty to jsou lidé, o nichž nikdo neví, kde skutečně žijí, nejsou schopni dluh splácet, protože nemají z čeho a kvůli tomu také město není schopno se svých peněz jakkoliv domoci.

Pak ale Vlašim má také nemalou část občanů, která má své vlastní trvalé bydliště, ale také za odpad neplatí. Alarmující přitom je, že těchto případů přibývá. „Těmto lidem posíláme výzvu k doplacení dluhu. Pokud to nepomůže do šedesáti dnů jim přijde oznámení, že jejich dlužnou částku navyšujeme. Může to být i třikrát. Zpočátku to bude ale jen jeden a půl nebo dvojnásobek. Pokud to nepomůže, předáme pohledávku exekutorovi,“ řekl starosta s tím, že takových dlužníků je, včetně těch s trvalým pobytem na radnici přes tisícovku.