Zhruba šedesát až osmdesát členů a příznivců občanského sdružení Národní korporativismus v sobotu odpoledne pochodovalo v trojstupu centrem města.
Obyvatelé se z jejich výkřiků dirigovaných megafonem například dozvěděli informace typu „Čechy Čechům“ nebo „Vlašim je naše“. První příznivci hnutí se v okolí nádraží objevovali kolem třinácté hodiny. Jejich počínání zpovzdálí sledovali pořádkoví policisté a po příjezdu motoráčku od Benešova lustrovali cestující. Další procházeli centrem města a kontrolovali v ulicích osoby, které by svou vizáží mohly patřit k organizátorům pochodu, nebo k jejich odpůrcům. Těžkooděnci ze zásahové jednotky Správy Středočeského kraje PČR se připravovali v ulici Jana Masaryka
v blízkosti obvodního oddělení policie. Příjezdové silnice už předtím obsadily smíšené hlídky pořádkové a dopravní policie, které namátkově kontrolovaly vozidla přijíždějící do města.

Sobotní pochod začal pozdě

Město v sobotu zažilo manévry, na něž není zvyklé. Před 14. hodinou se v Nádražní ulici počet policistů zvýšil. Kromě zmíněných těžkooděnců, kteří byli skryti za tmavými skly dvou minibusů popojíždějících z místa na místo, kroužil ulicemi policejní bavorák s velením zásahové jednotky.
V další kroužící policejní dodávce z otevřených bočních dveří vykukoval kameraman, který natáčel přibývající tváře účastníků pochodu.
Okolo autobusových zastávek kráčel v reflexních vestách takzvaný antikonfliktní tým, jehož úlohou bylo tlumit vášně na obou stranách. Prostranstvím několikrát projela tmavě modrá felicie benešovské kriminálky.
Veškeré dění kolem nádraží sledovali z uctivé vzdálenosti pravděpodobně příznivci anarchistického hnutí či „Antify“, kteří se nijak verbálně neprojevovali.
„Nějak jim to vázne. Bude vůbec ten pochod?“ dotazoval se zvědavě kolem stojících lidí senior před trafikou na rohu ulic Jana Masaryka a Nádražní. „To víš, že jo. Vem si nějaký transparent a jdi s nima,“ utahovali ze seniora jeho známí.
Špalír přívrženců Národního korporativismu se začal u východu z vlakového nádraží formovat ve 14.45. Pokyn jim dal místopředseda hnutí Roman Fojtík, který později megafonem průvod dirigoval. Ještě předtím organizoval vydání transparentů z auta předseda Národního korporativismu Jiří Petřivalský, jenž celý průběh sledoval s mobilním telefonem u ucha.
Trojice zpravidla černě oděných mladíků a několika dívek se spořádaně seřadil a pózoval pro novináře. Čelo průvodu tvořil policejní vůz z rozsvícenými majáky, za nímž kráčela skupinka účastníků ve fialových tričkách, kteří podle neoficiálních informací nepatří k členům hnutí, ale k jejich příznivcům, jež protest „proti všemu“ přijeli podpořit.
Tvrdé jádro organizátorů z různých koutů republiky šlo uprostřed davu, který uzavíralo několik sympatizujících jedinců. Za nimi popojížděly zmíněné minibusy s těžkooděnci a další služební vozidla. Z chodníků sledovalo hemžení v Nádražní ulici několik obyvatel.
Pochodující hlouček se nejhlasitěji projevil na rohu Riegrovi ulice a Husova náměstí. Po skandování „Vlašim je naše“ se ozval od paneláků jeden z místních s odpovědí, že Vlašim je jejich. Na nadávku „levičáci“ někdo zařval“ pravičáci“ a dva mladíci s vlajkou v ruce vyběhli z čela průvodu na trávník ztrestat troufalce chráněného kordonem členů antikonfliktního týmu.
Rozječela se policejní siréna a z mikrobusů vyběhlo „báckomando“. Současně na povel „Utíkejte si pro ně!“ vyrazili z protilehlého chodníku uniformovaní pořádkoví policisté.
Incident trval jen pár vteřin. Tři zadržené si převzalo obvodní oddělení, jehož vyšetřovatel rozhodne o případném obvinění dvou z nich z pokusu napadení veřejného činitele.
„Po vyslechnutí byli propuštěni a budou dále vyšetřováni na svobodě,“ upřesnila policejní mluvčí Zuzana Stránská.
„Ten místní podnapilý muž, který šarvátku vyprovokoval, ani k žádné Antifě nebo anarchistům nepatří,“ komentoval konflikt vlašimský starosta Luděk Jeništa.
Po „kulturně-sportovní vložce“ pokračoval průvod na pokyn Romana Fojtíka dál po 1157 metrů dlouhé trase Poděbradovou ulicí na Žižkovo náměstí. Tam se Národní korporativisté shromáždili k poslechu projevů, které sledovalo také několik desítek obyvatel a návštěvníků města.
Těžkooděnci přehradili uličky Poděbradova, Na Potoce a Pláteníkova. V dolní části náměstí bránili přístupu zvědavců i vjezdu aut informovaní policisté.
„Jsou tady civilní osoby a chtějí se jít podívat na náměstí,“ nahlásil na rohu Poděbradovy ulice do vysílačky šéf antikonfliktního týmu jako reakci na námitku místostarosty města Karla Kroupy, že akce je veřejná, tak proč lidem brání v průchodu.
Těžkooděnci se po chvíli rozestoupili a zvědavci pokračovali v chůzi. „Ty vole, voni se pustili lidi,“ kroutil nevěřícně hlavou mladíček v policejní uniformě.
Organizátoři mezitím ke svým soukmenovcům pronášeli projevy. Většina z osob na náměstí však deklamace neslyšela.
„Obsah projevů ani komentovat nebudu. Kdo je zaslechl, tak si obrázek o organizátorech udělá sám,“ uvedl starosta města Luděk Jeništa.

Akce skončila bez dalších násilných projevů

Před 16 hodinou se přítomní v klidu začali rozcházet. Menší část účastníků průvodu zamířila do zamluvené hospody. „Kolem 18. hodiny jich tam sedělo tak deset, možná patnáct,“ konstatoval starosta Vlašimi s tím, že díky práci policie se celá sobotní akce obešla bez újmy na majetku a násilností.
„Samozřejmě, že se najdou kritici, kteří budou tvrdit, že jsme akci neměli povolovat. Ale po konzultaci s právním oddělením radnice jsme nenašli zákonný důvod, proč ji zakázat. Ohlášení odpovídalo legislativě a průběh soboty ukázal, že bylo lepší pochod předem nezakazovat, než pak shromáždění násilně rozpouštět nebo rozehnat. To by sem akorát přijeli vyřádit extrémisté, kteří se v násilnostech vyžívají“ vysvětlil starosta postoj vlašimské radnice k akci Národního korporativismu.
Většina místních přihlížejících shromáždění brala jako zpestření ospalého sobotního odpoledne.
Místopředseda hnutí Roman Fojtík jejich přítomnost bral jako podporu vyjádřených myšlenek. Novinářům však jasně deklaroval svůj názor na pojmy Rom i cikán a paušálně je obvinil ze zkreslování skutečnosti. Uvedl také, že v blízké budoucnosti hnutí hodlá podobnou akci na Benešovsku zopakovat.
Podrobnější informace o Národním korporativismu, jehož kořeny sahají do přelomu 20. a 30. let a v Itálii dopomohly k moci Benitu Mussoliny, zveřejníme v úterý.