Zatímco jedni se z brzkého léta těšili, jiní z něj nemuseli mít takovou radost. Zemědělci se totiž obávali, co nezvykle teplé počasí a málo vody udělá s úrodou.

Zemědělci se shodují, že záleží na dalším vývoji počasí, co se týká srážek. Bez takových informací těžko odhadovat vývoj. Výnosy ozimých plodin ale mohou být nižší, jako třeba pšenice či ječmen.

Na pohled na věc jsme se zeptali odborníka. „Uvidíme, jestli se to zlepší deštěm. Dlouho bylo sucha, půda je tak vyschlá, že nepřijímá vodu, na mnoha místech dochází k erozi. Uvidíme, jak to bude dál,“ řekl Zdeněk Piskač, zástupce pro praxi na Vyšší odborné škole a střední zemědělské škole v Benešově. Stejně tak nejsou v ideálním stavu jarní výsevy.

Martin Stibůrek působí jako agronom společnosti Neveklov, která se zabývá zemědělstvím. Ten hodnotí suchý duben jako špatný pro přírodu, minulý duben byl i chladnější, letos některé plodiny kvetly dříve než vloni. „Mám na to svůj názor, že z mého pohledu není nic ztraceného, když bude v květnu pršet,“ řekl.

Podle jeho zkušeností vloni bylo vlhčí jaro a pak přišla sucha, která se podepsala na výnosu. "Letošní začátek roku byl suchý, pak vlhčí, může to být jiné. Dokud není obilí a řepka sklizená, je těžké dělat hodnocení,“ vysvětluje.

Suchý a horký květen však vystřídaly uprostřed května deště, které mohou podle předpovědí ještě několik dní trvat, což přináší zase jiné problémy. „Může dojít k většímu vytváření plísní. Jestli by se to zkomplikovalo, to je těžké odhadovat, ukáže doba,“ řekl. Třeba řepky podle jeho slov jsou ošetřené proti hlavním chorobám.

Nedostatek vláhy v horkém období se podepsal i na tom, že plodiny tolik nevyrostly, proto nebyla potřebná takzvaná regulace růstu, případně stačila minimální – kvůli polehání. „Záleží, jaká byla v dané lokalitě zásoba vláhy,“ podotkl Martin Stibůrek.

Poslední týden se vláha objevila. „Jsou lokality, kde méně. Je to na list – půda to nepocítí, ale rostlina si z toho vezme dost. Teď se ukáže, jaký bude zbytek května,“ dodal agronom.

Na situaci jsme se zeptali také pěstitele jiné plodiny, než třeba obilovin, řepky a těch dalších: a sice muže, který pěstuje vinnou révu. Tím je Zdeněk Jehlička. Podle jeho slov záleží na tom, jak je réva založená. Musí se dobře zpracovat půda, aby byla co nejhlouběji. „Réva pak má tendenci jít za těmi živinami, jde do větší hloubky. Netrpí tolik výkyvy, co se týká vlhkosti a živin,“ vysvětluje.

Co aktuálně zemědělce čeká? Pěstitel révy Zdeněk Jehlička vysvětluje, že aktuálně ho čeká vylamování zálistků a zavádění výhonů do drátů, aby je vítr neulámal. „A také udělat preventivní postřik kvůli houbovým chorobám,“ vysvětlil.

Právě plísněmi se budou zabývat i ostatní zemědělci v květnu. „Teď bude vlhko. Pokud přijde teplo, začnou plísně, nutné je ošetření proti plísním. Také se provádějí senáže, tedy konzervace trávy a jetelovin,“ dodal Zdeněk Piskač, zástupce pro praxi Vyšší odborné školy a střední zemědělské školy Benešov.

Co aktuálně čeká v květnu zemědělce?
- ošetření proti plísním
- provádění senáže – konzervace trávy a jetelovin
- vylamování zálistků (vinná réva)
- zavádění výhonů do drátů (vinná réva)