Původně sídlila Ochrana fauny ve Voticích na Benešovsku, kde kromě Stanice pro zraněná zvířata také fungovalo Krajské Centrum ekologické výchovy pro širokou veřejnost. Nyní ve Voticích zůstaly prostory pro karanténu zvířat a hlavním sídlem a centrem všech aktivit sdružení je Hrachov. V hrachovském centru najdou návštěvníci venkovní voliéry a výběhy se zvířaty, která se už kvůli trvalým handicapům po různých zraněních nemohou vrátit zpět do přírody. V centru jsou i prostory pro ekologické vzdělávání veřejnosti a dětí, pro školy v přírodě a kroužky. Dále školící centrum pro orgány státní správy a složky Integrovaného záchranného systému. Centrum bylo otevřeno začátkem prázdnin ve zkušebním provozu a počátkem září bude slavnostní otevření.

O moderním areálu jsme si povídali s jeho duchovním otcem Pavlem Křížkem, který je zároveň šéfem Ochrany fauny ČR, jež centrum provozuje. Ochrana fauny působí v okresech Benešov, Příbram a Tábor.

Na kolik peněz přišla výstavba centra a kdo ji hradí?

Vybudování by nebylo možné bez prostředků Evropské unie a státu. Celkové uznatelné náklady jsou 48 milionů korun, z toho 85 procent hradila Evropská unie, pět procent Státní fond životního prostředí a 10 procent Středočeský kraj. Projekt byl realizován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Pokud se nepletu, areál měl být otevřen již vloni na podzim. Proč takové zpoždění?

To je spíše otázka na realizující stavební firmu. Je to příběh na dlouhé povídání a stálo to strašné energie. Ale do konce života si budu pamatovat pojmy „vícepráce, vady a nedodělky". Jsou to zaklínadla, která odrážejí stav naší společnosti. Byla to pro mě osobně velká škola a to si myslím, že jsem si už lecčím prošel. Tohle bylo nejhorší! Na druhou stranu areál stojí, ale je spousta projektů, které tento nehorázný trend neustály. Je mi těch lidí, kteří to neustáli, opravdu fakt líto.

Co všechno návštěvníci najdou v Hrachově? Jak tady funguje provoz?

Areál návštěvníkům nabízí expozice volně žijících živočichů, zejména ptáků a savců, expozici sladkovodních ryb, výstavu o výstavbě areálu a jako bonus výstavu obrovské soukromé sbírky panenek. Areál je otevřen do konce prázdnin během pracovních dnů od 9 do 16 hodin. O víkendu od 10 do 16 hodin. Objednávky exkurzí nad 10 osob je dobré dopředu objednat na telefonu 603549125 nebo na 603259902.

Stanice pro zraněná zvířata, která je vlastně součástí, funguje pro několik okresů, kolik zvířat ročně asi tak přijmete a ošetříte? Kolik z nich se vrátí do přírody?

Ročně je přibližně 800 výjezdů a návratnost zpět do přírody se pohybuje mezi 65 až 70 procenty. Nejčastější důvody, proč se zvířata do naší péče dostávají, jsou především civilizační faktory: zranění od automobilů, elektřiny, kácení stromů, zranění od střelných zbraní či pastí, otravy atd. Časté jsou také příjmy mláďat po vichřicích či bouřkách.

Jak se dá takové zařízení financovat? Kde berete potřebné peníze na provoz?

Popravdě je to boj! Náklady neustále rostou a navíc si někteří myslí, ať už se jedná o státní správu, samosprávu či složky Integrovaného záchranného systému a také veřejnost, že přijedeme na požádání snad za pár minut. Lidi si snad myslí, že máme vrtulníky… Prostředky také získáváme z několika nezávislých zdrojů – od Středočeského a Jihočeského kraje, od MŽP ČR, od měst a obcí na území okresů Příbram, Benešov a Tábor, z vlastní výdělečné činnosti a od sponzorů. Uvítáme jakoukoliv podporu od veřejnosti a podnikatelského sektoru. Myslím, že i vybudováním Centra v Hrachově máme co nabídnout.

Kolik máte zaměstnanců?

Ochrana fauny má nyní 14 zaměstnanců na plný úvazek a řadu externistů. Hlavní náplní práce 2/3 z nich je environmentální vzdělávání dětí a veřejnosti. A zbytek je na činnost samotné Stanice pro zraněné živočichy.

Vaše organizace pracuje na různých projektech či kampaních na pomoc přírodě. Nelze v této souvislosti zapomenout na jeden z nich – Světlo pro Prahu, který prezentoval drsnou formou problémy, kterých si dosud nikdo příliš nevšímal, tedy skutečnosti, že ročně zabijí sloupy vysokého napětí v ČR desetitisíce a možná i statisíce ptáků. Tehdy vystavená těla mrtvých ptáků v Národním muzeu ale zřejmě splnila svůj účel – energetici vám vyšli vstříc a při výměně sloupů už instalovali ty, které opeřence nezabíjejí… Chystáte někdy podobný projekt, který vyvolal tolik rozruchu ať už v negativním či pozitivním smyslu slova?

Myslím, že projekt výstavy Světlo pro Prahu v Národním muzeu Praha, Bratislava, Olomouci, Českém Krumlově a na Hradčanech s návštěvností 250 tisíc lidí již asi nepřekonáme. I když, kdo ví?! Ne, nyní nic v nejbližší době nechystáme, ale jsou další věci, které nás trápí – průmyslové hospodaření v zemědělské krajině na úkor přírody, rušení Vojenského újezdu Brdy, který je z hlediska zachovalosti přírody unikátní atd. Ale nyní je potřeba rozeběhnout Hrachov, který stál hodně sil a je nutno se nadechnout.

Bylo vaším velkým snem něco podobného, co se vám podařilo v Hrachově, vybudovat?

Já mám obrovské štěstí, že patřím mezi lidi, kterým se daří realizovat své sny. Čím víc úspěchů přichází, tím větší mám v sobě pokoru. Vždyť ujít tak dlouhou cestu ze zdevastovaného zahradnictví ve Voticích až k Národnímu muzeu, Ekocentru Čapí hnízdo až k Hrachovu není úplně normální. A hlavně vím já i moje okolí, že to je čistý! Jsem také „klikař" na lidi, ať už sponzory, přátele či spolupracovníky. To co má za bezmála 15 let Fauna za sebou, je práce desítek lidí. Za to jim všem patří moje velké poděkování.

Jak vás vůbec napadla myšlenka pomáhat zraněným zvířatům či opuštěným mláďatům v přírodě a dělat to v tak velkém rozsahu, že dnes působíte na rozsáhlém území sedmi pověřených úřadů?

Vše začalo tím, že nás začalo jako ornitology stále více lidí kontaktovat, že nalezli zraněné ptáky a chtěli od nás radu a pomoc. To samé bylo ze strany složek Integrovanného záchranného systému, úředníků a od starostů měst a obcí. To, že to jednou bude takhle ve velkém, mě při počátku ani ve snu nenapadlo.

Pomáhat zvířatům je jistě záslužná věc, ale jistě jste se setkal i s názory typu, proč pomáhat zvířeti a ať děláte něco pro lidi.

Tak samozřejmě, že se občas někdo najde, ale většinou jde o závist či hloupost. Řídím se heslem: Přej a bude Ti přáno. Každý má tu možnost dělat něco pro druhé. Nám se to daří, vždyť naše akce v loňském roce navštívilo bezmála 29 tisíc lidí.

Kdy jste u sebe objevil vztah k přírodě?

Od dětství mě příroda zajímala, rodiče mě v tom podporovali. A většina příbuzných jsou myslivci.

Byl to váš sen, dělat to, co dnes děláte? Nebo to vyplynulo z toho, jak jste postupně rozšiřoval aktivity Ochrany fauny?

Já jsem si vzal před patnácti lety do hlavy, že vybuduji profesionální neziskovou organizaci a ono to nyní vypadá, že to tak dopadlo.

Kde čerpáte energii do další práce? Je jisté, že není snadné vést tým lidí a shánět peníze na provoz centra…

Já myslím, že mám dobrý tým lidí a na výsledcích organizace je to vidět. Potěší i časté pochvaly učitelů či lidí, kteří se na nás obrátili s prosbou o pomoc. No a energii čerpám v lese, od svého psa, přítelkyně a dětí. Jsem spokojený člověk.