Pestrobarevný exot se usadil na břehu Blanice jen pár metrů od místa, kde stavební firma dokončuje výstavbu nového mostu přes řeku. Z hustě zarostlého porostu pták pokřikoval na kolemjdoucí.
„Pepíku, rošťáku, pojď sem,“ lákala vedoucí stanice pro handicapované živočichy Lenka Šafránková papouška na piškot a zdařile napodobuje jeho nápadné pohvizdování. Kousek od ošetřovatelky leží připravená odchytová síť a přepravka na transport ptáka do vlašimského zařízení. Zvědavost papouška je silnější než jeho strach a pták po chvíli opouští svůj zelený úkryt s lákavou vidinou laskominy. Usedl na bližší větev a zvědavě si podivného tvora s napřaženou dlaní prohlížel. Po chvíli byl ošetřovatelce tak blízko, že stačil jediný pohyb a opeřený dobrodruh, který zatoužil po svobodě mohl mít po výletě.
„Ještě jednou to zkusím, pojď, ty rošťáku,“ oslovovala konejšivě papouška Lenka Šafránková a dodává, že půjde o nějaký druh rosely. První pokus o odchyt nevyšel. Rosela byla o zlomek sekundy rychlejší. Chvíli pak trvalo, než se papoušek opět odvážil trochu blíž a nakonec si uždibl piškot.
Kolemjdoucí se zastavovali a sledovali, jak rozehraná partie pták versus člověk dopadne. Ani druhý pokus však nevyšel a rosela definitivně odlétla na protější břeh Blanice.
„Papouškovi teď bezprostřední nebezpečí nehrozí. Je teplo a on je v dobré kondici, může teď uždibovat pupeny ze stromů. Když dostane hlad, klidně vlétne i otevřeným oknem někomu do bytu,“ říká ošetřovatelka, balí odchytové nádobíčko a na zábradlí lávky pro pěší na rozloučenou sype hrst slunečnicových semínek. Dobrodružný výlet ptáka pokračuje.

KAREL CHLUMEC