Je vám líto nadbytečnou úrodu uklízet jen na kompost? Přeměňte ovoce z pevného stavu do tekutého a užívejte si v zimě zdravého moštu nebo řízné pálenky. O víkendu otevřela provoz moštárna v Čerčanech. „Za tři dny jsme vykoupili necelých dvanáct metráků jablek, což není moc. Je však teprve začátek, tak doufám, že se to rozjede. Lidé mi volají, že mají spoustu jablek,“ uvedl vedoucí moštárny Jaroslav Marvan s tím, že se letos zdaleka nepřiblíží k číslům z loňského roku, který patřil k těm lepším. Do čerčanské moštárny přicházejí přeměnit svoji úrodu na vitamínový mok jednak členové místního zahrádkářského svazu, chataři, ale i pěstitelé ze širokého okolí. „Moštáren moc není, některé provoz zrušily, a tak se lidé naučili jezdit k nám,“ říká vedoucí a upozorňuje na to, že jablka nesmí být nahnilá nebo plesnivá. “Z kila se vyprodukuje padesát šest procent moštu, do kterého nepřidáváme žádnou chemii. Sedmička sterilovaného moku stojí osm korun s tříkorunovou zálohou za lahev. Těm, co si nepřivezou vlastní jablka, přijde o dvě koruny dráž,“ dodal Marvan. Ti, kdo by si ze svých vitamínů chtěli nechat udělat raději něco ostřejšího, mohou zamířit například do Pěstitelské pálenice Radlík, městské části Jílové u Prahy. Ta nabízí zahrádkářům výhody pěstitelského pálení, které spočívají v poloviční spotřební dani na líh. Zvýhodnění je omezeno produkcí 60 litrů pálenky na domácnost ročně a služba je určena pouze pro fyzické osoby. Jeden litr padesátiprocentní pálenky vyjde pěstitele i s moštováním a kvašením na 139 korun, v případě, že si doveze hotový kvas, zaplatí pouze 120 korun a ten, kdo dodá pouze ovoce, které zpracuje pálenice, zaplatí 125 korun. Na výrobu jednoho litru 50 procenta pálenky je třeba asi 10 až 19 kilogramů zralého ovoce v závislosti na cukernatosti a druhu ovoce. „Ovoce nesmí být nahnilé nebo plesnivé, třešně a višně musí být odstopkované,“ upozorňuje Kamil Kutina. Pokud pěstitel dodá k vypálení hotový kvas, minimálně 200 litrů, což odpovídá obsahu surovinového kotle, může mít pálenku jen ze svého ovoce.
Pálí se cokoli. Uznávanou specialitou jsou pálenky z hrušek, třešní, višní, mirabelek či hroznového vína. „Nejoblíbenější jsou z meruněk a švestek, vynikající je pálenka z letních hrušek. Výborné jsou také kdoule, jeřabiny, a co možná lidé nevědí, týká se to i těch nejedlých. Naopak broskve jsme přestali pálit,“ uvedl palič Kamil Kutina s tím, že ve volném prodeji je k mání také pálenka z malin nebo jahod. Tyto ovocné destiláty jsou zatíženy plnou spotřební daní a pohybují se v cenové relaci od 250 do 290 korun za litr. „Ke kuriozitám patří jeden náš stálý klient, kterému pálíme borůvky. Má vlastní plantáže a taky přiveze až 250 litrů borůvkového kvasu,“ dodal Kutina. Mezi dlouholeté zákazníky patří manželé Lánští z pražských Modřan. „Vlastníme malou zahrádku. Ovoce sem vozíme léta. Pokaždé si odvezeme několik lahví pro svou potřebu i pro hosty. Štamprdlička po ráno není vůbec špatná,“ doporučují starší pěstitelé. V průměru palírna vyprodukuje kolem 30 tisíc litrů pálenky všeho druhu, nejčastěji z jablek. „Letos je úroda jablek mizerná. Letní nedozrály a suchem popadaly, čekáme ještě na zimní odrůdy. Lepší je to s hruškami. Tolik jsme jich neměli tři roky. Peckovin je průměr. Letos to vůbec všechno dozrálo o měsíc dříve. Višně, třešně a meruňky jsme už zpracovali,“ uvedl palič Kamil Kutina.
Stejně jako v čerčanské moštárně, i v Jílovém budou vzpomínat na loňskou úrodu. Letos prý vypálí pravděpodobně čtvrtinu až třetinu loňského množství.