Otázkou je, zda by divoké prase na území města proniklo, kdyby v této části Sázavy byly umístěné pachové ohradníky. Podle správce sázavských lesů nikoliv. Ve chvíli, kdy je zvíře apatické, a kvůli prostřelené tlamě nemusí ani nic cítit, ztrácí pachové ohradníky smysl.



Na Benešovsku nemají myslivci možnost dosáhnout na dotace, které by jim pachové ohradníky pomohly uhradit. To je jeden z důvodů, proč některé myslivecké spolky (MS) tyto pomůcky pro ochranu zvěře nepoužívají. V době, kdy se začaly používat, ale okresní myslivecký spolek ohradníky pomáhal dotovat. Nyní již vše záleží na jednotlivých spolcích.

close Statistiky srážek se zvěří info Zdroj: Deník zoom_in

Kliknutím zvětšíte.

„Neevidujeme počet ohradníků v okrese. Financovat si je musí každý sám,“ dodal jednatel Vojtěch Poslušný. To potvrdil i předseda MS Loreta Bolina Zdeněk Kůta, který je zároveň předseda Myslivecké komise Okresního mysliveckého spolku Benešov. Za pachové ohradníky musel jejich spolek vydat 15 tisíc.

„Vlastníme je, ale musí se stále obměňovat. Jejich funkčnost je krátkodobá. Lepší je, když je doplňujete také sloupky s reflexními pásky. Ty jsou mnohdy účinnější,“ řekl. Zdeněk Kůta se díky studiu na vysoké škole problematikou pachových ohradníků zabýval ve své diplomce. Na základě tříroční studie zjistil, že účinnost ohradníků, které používají, není větší než třicet procent.