Stížností na neúměrně kouřící komíny, není podle úřednice mnoho. A z těch, z nichž se pak stane také kontrola, má řada společné jmenovatele. Udání, která podávají lidé na své sousedy kvůli dlouholetým či momentálním sporům.

„Když přijdeme na kontrolu, požadujeme doklady o revizi komína i kotle,“ líčí Jana Zmeškalové běžný postup úředníků s tím, že právě tuto okolnost mívají lidé většinou uspokojivě vyřešenou. „Mají to v pořádku kvůli pojišťovnám, s nimiž mají sjednanou pojistku nemovitosti,“ vysvětlila Jana Zmeškalová, která ve svém rodinném domě topí elektřinou a v obýváku si zavlažuje, na jaře a na podzim, pomocí kamen na dřevo.

Optimistický názor Jany Zmeškalové vychází z jejího vlastního pozorování i znalosti prostředí. Lidé z jejího sousedství topí plynem nebo elektřinou a využívají k tomu stále častěji i technologie takzvaného tepelného čerpadla. „Zkrátka se stále častěji nechce lidem tahat s kýble uhlím a uklízet po jeho spálení prach z popela,“ přidává logické vysvětlení ústupu od klasického vytápění v uhelných kotlech.

„Lidé už nepálí to, co bylo běžné před několika lety, třeba PET lahve. Obecně s tím souvisí i třídění komunálního odpadu a to lidé umí každým rokem lépe,“ míní Jana Zmeškalová, ale připomíná, že propagace tohoto moderního a zdravého způsobu života i nadále vyžaduje další osvětu a propagaci.

Ale i moderna má své nedostatky. A vlašimská úřednice ví, o čem mluví. Pořídit si moderní vytápění chce totiž nejprve vypořádání s úřady. Ty na to či ono musí dát své povolení nebo o změnách chtějí přinejmenším vědět. Příkladem mohou být takzvané a docela oblíbené, kotlíkové dotace.

„Kvůli novým, zdravým způsobům vytápění by měla by větší a především jednodušší podpora státu. Spousta lidí by si ho chtěla také pořídit, ale je pro ně příliš složité si tyto záležitosti zařídit. Všechno se odehrává ve virtuálním prostředí a někteří, zejména starší lidé, ani nemají počítače, aby si to mohli z domova zařídit. A tak topí pořád stejně, jako před půl stoletím,“ vysvětlila Jana Zmeškalová.

A vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky varují před zneužitím osobních údajů, k nimž také často dochází, nemají tito lidé důvěru ani ve zprostředkovatele, kteří by jim čisté topení zařídili.

Zlepšující se situaci, o níž hovoří Jana Zmeškalová, nejspíš tak optimisticky nevidí lidé z malých a středně velkých obcí. To zase dokládá majitelka domu z Postupic, která si kvůli svým sousedům, nepřála uvést jméno. „Hodně často je tu doslova londýnská mlha. Netvrdím, že moji sousedé pálí nějaké svinstvo, ale jejich uhlí docela nadměrně kouří. Možná je to ale jen tím, že vlastně neumí topit,“ dodala žena.

Když pak přijde úřednická kontrola do takového domu, nezjistí zhola nic. Prověrek navíc není mnoho. Každý z úřadů s rozšířenou působností v Benešově, Vlašimi a Voticích a jejich úředníci z odboru životního prostředí, mají na starosti desítky obcí se stovkami komínů. Navíc je málo úředníků vyčleněných na tuto agendu. Proto se kontroly uskutečňují výhradně na základě oznámení.