„Lidé nám často volají, že našli ptáče vypadlé z hnízda anebo naopak dospělce, který nelétá a je zřejmě zraněný. V obou případech se často jedná o mladé ptáky, kteří již přirozeně opouští hnízdo a učí se létat,“ informovala Martina Žampachová ze Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
Kdy pomáhat a kdy nikoli, může lidem napovědět vzhled ptáčete. Pokud jde ještě o slepá holata bez peří anebo ptáčata pouze v prachovém peří, měla by být ještě v hnízdě. Tedy kromě mláďat kachen, labutí a dalších vrubozobých ptáků, kteří mláďata vodí již v útlém věku s sebou. Pokud má ptáče již krycí peří, pak se pravděpodobně již jedná o mládě, které se učí létat. Od dospělce jej lidé poznají podle kratších per v ocase a na křídlech, a podle zbytků chmýří na hlavě.
„Pomoc stanice jasně potřebují mláďata zraněná a ptáčata vypadlá z hnízda, která jsou již podchlazená. V řadech případů lze naopak mládě navrátit zpět do hnízda anebo ptáče, které se již učí létat, vysadit na větve blízkého keře nebo stromu. Záleží vždy na okolnostech a místě nálezu a především na druhu zvířete. Ptačí rodiče lidský pach od mláďat neodradí,“ radila mladá ošetřovatelka.
Když si nálezce ptáčka není jistí, jak se zachovat, udělá nejlépe, když zavolá do vlašimské záchranné stanice. Tam mu určitě poradí. Vyvaruje se tak tomu, že na místo pomoci uškodí. Navíc i výjezdy ochránců přírody něco stojí. Nejdůležitější ale je, že mláďata vždy nejlépe dokrmí a vychovají rodiče. Do záchranné stanice by se tak měla mláďata dostávat pouze ve vážných případech.
