Musely být zhruba sedmdesátileté topoly na kraji města skutečně pokácené? Navíc 2. dubna po období vegetačního klidu? Byl jejich zdravotní stav natolik vážný, že ohrožoval obyvatele asi třicet metrů vzdálených domů? To jsou otázky na které nelze jednoznačně odpovědět.

„Přestože stromy patřily městu, podnět ke kácení vzešel od občanů, kteří bydlí v jejich blízkosti,“ tvrdí Adriana Bursová, místostarostka Týnce s tím, že úřad proto požádal o posouzení stavu stromů Marka Lempochnera z ČSOP Vlašim. Ten pak vydal souhlas, že se mohou pokácet, protože vzhledem k jejich věku už začalo docházet k rozpadu koruny. Padající větve pak podle něj ohrožovaly okolí stromů.

Právě na to si podle Bursové tamní obyvatelé stěžovali. Větve jim prý padaly na zahrádky a střechy domů. Nebezpečné stromy musely být pravděpodobně dlohotrvajícím problémem. Proč se s kácením ale čekalo až v dubnu, po konci vegetačního klidu?

„K tomu směřovalo spousta okolností. Je tam v podstatě taková bažina, která musela nejprve trochu vyschnout, aby tam bylo možné pracovat. Dalším důvodem bylo, že kácení se ujali peceradští dobrovolní hasiči a ti chodí do zaměstnání, takže měli čas pouze o víkendu,“ vysvětlila Bursová.

Otázkou pro právníky by ale jistě bylo vlastnictví stromů. Na pozemku města totiž rostla jen polovina jednoho z nich, zbytek na půdě rodiny Janečkovy.

Místostarostka Týnce podotkla, že se při kácení stromů jednalo o jistý druh barteru, kdy odměnou za odvedenou práci bylo hasičům dřevo z pokácených topolů.

Že bylo třeba stromy skutečně pokácet, potvrdil Marek Lempochner. „Hlavní důvod byl jejich zdravotní stav. Topol je krátkověká dřevina a vzhledem k jejich věku, který odhaduji na sedmdesát i více let, začalo docházet k rozpadu jeho koruny. Odesychají kosterní větve, které mohou padat a tím hrozí okolí,“ vysvětlil Lempochner. „Kdyby se jednalo třeba o duby, byly by zralé je prohlásit za památné stromy. Ale topol, čím je starší, tím je víc nebezpečný,“ řekl odborník.

„Vždy ale záleží na tom, jakým způsobem rozhodne správní orgán. V tomto případě Městský úřad Týnec nad Sázavou,“ uvedl Martin Klaudys z ČSOP Vlašim s tím, že by se mělo vždy přihlížet na vegetační dobu klidu, která je stanovena do 31. března.