To jsou jen některá z obvinění známého muže, o nichž informovala předsedkyně jedné ze dvou odborových organizací působících na Krajském úřadě Středočeského kraje Marta Chovancová. Dopis osobně doručila redakci Benešovského deníku.

„Těžko utíkám před ženami jako malý kluk, když měřím skoro sto devadesát centimetrů a vážím sto patnáct kilo. Neutíkám ani před paní Chovancovou. Jen si s ní nemám o čem povídat,“ tvrdí Hostek na jednu z výtek.

Stejně odmítavý názor má Hostek, kterého do funkce ředitele KÚ instaloval v roce 2008 hejtman David Rath i k dalším připomínkám.

„Jedna z takových připomínek mě doslova rozesmála,“ tvrdí Hostek. „Paní doktorka říká, že jednám raději s muži, než se ženami, protože se jich bojím. Ale věřte mi, pokud to trochu zlehčím, že je mi podstatně příjemnější jednat se ženami,“ přiznal Hostek.

Chovancová Hostkovi také vyčítá, že upřednostňuje své neodborné kamarády. Konkrétně, svého zástupce Zdeňka Štětinu, který prý dlouhodobě vytváří prostředí šikany nepohodlným zaměstnancům.

„Zdeněk Štětina je bývalý přednosta Okresního úřadu Beroun. Těžko byste hledal většího machra na výkon státní správy, než je on. Jsem velice rád, že tento člověk na úřadě pracuje a je mým náměstkem. Je to jeden z největších odborníků na přenesený výkon státní správy,“ uvedl ředitel KÚ při návštěvě redakce Benešovského deníku.

Ústrky, o nichž Chovancová hovořila, se prý odrazily i v tom, že její organizace nemá od 1. září ani svou vlastní místnost, počítač, e–mail či přístup na internet a nemůže tak plnit povinnosti vyplývající ze zákonů.

Takové vybavení ale nemá podle šéfa středočeského úřadu ani již zmiňovaná druhá odborová organizace. Ta využívá toho, že ve svých řadách má zaměstnance a ti po dohodě s vedením úřadu mohou využívat pro činnost odborů, a nebude–li to narušovat výkon úředníka, zařízení KÚ. Na spory mezi vedením úřadu s odboráři ale doplácejí nejvíce samotní zaměstnanci. Od května nemá instituce, kde pracuje 660 lidí, kolektivní smlouvu.

„S oběma organizacemi jsem jednal korektně. S předstihem jsem předsedy pozval na kávu s tím, že se budeme bavit o dohodě. Vyšla z toho jen pětačtyřicetiminutová slovní přestřelka, kdy paní doktorka Chovancová zpochybňovala legálnost druhé organizace a pan Kopecký, předseda druhé organizace, jen krčil rameny. To už jsem nevydržel a ukončil schůzku s tím, že se nejprve musejí domluvit mezi sebou. Kolektivní smlouva se může podepsat jen jedna, nikoli s každou odborovou organizací zvlášť,“ vysvětlil Hostek.

Kolik členů má ta která odborová organizace a jak silným mandátem disponuje, se Benešovskému deníku zjistit nepodařilo. Jisté však je, že odbory vedené předsedkyní Chovancovou mají členů méně, než jejich kolegové s Kopeckým v čele, což potvrdila sama předsedkyně. Kolik konkrétně, netuší ani Hostek.

„Vím o dvou ženách. Pro své fungování potřebuje organizace mít ale členy nejméně tři. Kdo je třetím členem odborů, odmítá doktorka Chovancová sdělit a neví to dokonce ani šéfka odborů zaměstnanců ve státní správě,“ tvrdí Hostek.

Na čí straně je pravda lze těžko říci. Spor nejspíš ukončí až soud.