Tradicí, která po dlouhá léta upadala v zapomnění, a v kterou vkládá Josef Vašák, starosta Vranova velké naděje. Věří, že letošní účast návštěvníků bude stejně hojná, jako při prvních Dožínkových slavnostech. Tedy okolo třech stovek obyvatel Vranova, Přestavlk, ale i okolních obcí.

„V loňském roce, kdy jsme uspořádali dožínky poprvé, se začínalo ve Vranově a končilo v Přestavlkách. Letos, aby to bylo spravedlivé to je obráceně. Začátek je v Přestavlkách a konec u nás," uvedl Josef Vašák s tím, že oproti minulé slavnosti je jedna změna.

„Jelikož obilí nedorostlo do výšky, aby se mohlo kosit a dělat z něho snopy, vymysleli jsme soutěž v sekání píce. A bude to přesně na hranici obou obcí," poznamenal Vašák s tím, že budou celkem tři družstva po dvou zástupcích.

Dvojice sekáčů z Agra Přestavlky u Čerčan, druhý pár hájil barvy Vranova, a do třetice nastoupilo mužstvo z Přestavlk. Pár koní poté přivezl dřívější obraceč sena, který posečenou píci shrnul do řádků a shrabal, aby se mohla měřit výška strniště či kolik tam zůstalo muzikantů.

„Muzikanti se slangově říká vyšší trávě," vysvětlil s úsměvem starosta Vranova.

Obilí pak symbolicky posekal kombajn, který měl pro tyto účely na poli připravenou jednu jeho část.

Jaroslav Sládek vzpomíná na doby, kdy se obilí sekalo jen kosou

Kochánov – „Rodiče měli statek, takže si dobře pamatuji, jaká to byla velká dřina. Je dobře, že teď už jsou na všechno stroje," zazněla odpověď Jaroslava Sládka z Kochánova na otázku, jak vzpomíná na dobu, kdy se obilí sekalo ještě kosami.

„My jsme obsekávali pole jenom po stranách. Potom se zapřáhla sekačka za koně. Takže to byla velká úleva," uvedl Jaroslav Sládek, který už jako malý kluk pamatuje, že dožínky, slavnost na ukončení žní byly naprostou samozřejmostí.

„Já uměl oboje. Sekat kosou i jezdit s koňmi. To víte, dřív byla jiná doba. Musel jsem pomáhat už jako dítě. Nejdřív dělat povřísla a snopy, no a asi od čtrnácti let jsem začal, chodit na pole se sekáči," pokračoval ve vyprávění starší muž s tím, že dnešní lidé by už jenom těžko dokázali udělat třeba obyčejný snop.

„A ani by to nechtěli dělat. Jsou zhýčkaní," míní domorodec z Kochánova, který zároveň přiznává, že ani on by už tuto dobu nechtěl zažít.

„Jo, kdybych byl mladší a měl současnou techniku, tak ano. Ale vrátit se ke kose a žebřiňáku, to už nepřipadá v úvahu."

Kosu přeci jen ale někdy do ruky vezme. To když jde králíkům na čerstvou trávu. Dokonce nezapomněl ani jak se kosa naklepává. Ostatně, to prý ani nejde.