Silný zápach z nedaleké výkrmny prasat ležící pod Neštětickou horou znepříjemňuje život lidí z okolních obcí Neštětice, Přibyšice či Černíkovice. „Autobusové zastávky Černíkovice a Neštětice se často nedají kvůli silnému zápachu čpavku vůbec používat,“ potvrdil Slavomír Entler z Černíkovic, který hovoří za Sdružení občanů pro ochranu přírody Neštětické hory a okolí.

Obyvatele zmiňovaných obcí odér sužuje také v noci. Zápach prý dokonce budí děti ze spánku a nedovoluje v horkých letních nocích větrat. To vše se podle Entlera začalo dít už krátce po zprovoznění zemědělského zařízení. „Provoz v Neštěticích nebyl několik let provozován a poté muselo samozřejmě dojít k rozdílnému vnímání pachové situace okolí. K síle zápachu se bohužel nelze vyjádřit, protože je subjektivní,“ vysvětlil Jindřich Macháček, ředitel akciové společnosti Mydlářka, jíž prasečák patří.

Takové argumenty ale lidem z okolí výkrmny nestačí. Upozorňují na to, že je potřeba odstranit příčiny zápachu. Ty podle nich spočívají v nedodržování postupů likvidace kejdy, k níž se Mydlářka zavázala ještě před znovuobnovením provozu.

„Mydlářka jedná v rozporu se stanovisky odborníků, kteří zpracovali posouzení vlivu provozovny na životní prostředí (EIA). Zavázala se, že kejdu uskladní v uzavřených jímkách a odvážet ji bude na pozemky do Poříčí nad Sázavou. Jímky zapáchají a kejdu zemědělci vyvážejí na pole v okolí. Cítíme to jako křivdu, bohužel v našem právním systému nenapadnutelnou,“ je přesvědčený Entler.

Problém je i v tom, že krajský úřad vystavil integrované povolení k provozování výkrmny. A právě ta názory některých odborníků vůbec nezohledňuje. Týká se to například způsobu aplikace kejdy do země.

Jindřich Macháček však s tvrzením sdružení občanů nesouhlasí. „Umístění autobusových zastávek ve vztahu k možnému výskytu zápachu respektive i opačně, není součástí povolovacích řízení žádných podnikatelských zařízení,“ uvedl.

Nesouhlasí ani s tím, že by jeho podnik porušoval nařízení či dohody. „Jímka je stavba, která žádný zápach neprodukuje. Jímky nemůžou tedy zamořovat zápachem okolí areálu. Vývoz kejdy je organizován dle požadavků odběratelů a jejich plánů organického hnojení. Mydlářka předává kejdu jiným hospodářským subjektům a nemůže vstupovat do jejich práv. Nemůže orat na vlastní náklady a z vlastního popudu cizí pozemky. Použitá aplikační technika je takzvaný BAT. Jedná se o nejlepší dostupnou technologií na trhu a je doporučena metodikou ministerstva zemědělství. Navíc stála Mydlářku několik milionů korun,“ vysvětlil.

Boj o lepší život na vsi ale obyvatelé okolí výkrmny vzdát nechtějí. Právě proto v Neštěticích zorganizovali i podpisovou akci. „Petici podepsalo asi dvacet tamních občanů,“ potvrdil místostarosta Neveklova Jan Slabý s tím, že dokument projednala rada města a na radnici se poté uskutečnilo i jednání s iniciátory podpisové akce a zástupcem provozovatele prasečáku. „Zjišťovali jsme, jak zemědělci kejdu likvidují a neobjevili jsme, že by to bylo v rozporu se zákonem,“ sdělil Slabý.

„Zápach vznikal při vyvážení kejdy. Domluvili jsme se proto, že situaci v Neštěticích budeme monitorovat pro případ, že by zápach obtěžoval okolí trvale,“ dodal místostarosta Neveklova Jan Slabý.