„Stavebníci za byty zaplatili přes sedm milionů, město přidalo další více než čtyři miliony korun,“ řekl místostarosta Zdeněk Zahradníček s tím, že smlouva uživatelům nových bytů stanovila po karenční dobu symbolický nájem 1 koruny za metr čtvereční a nulový příspěvek do fondu oprav, takže údržbu po celou dobu hradilo město.
Právníci obou stran k dohodě nedospěli
Kvůli řešení se už také sešli právníci obou stran, ale k žádné zásadní dohodě nedospěli. Ve hře tak dál zůstává naplnění závazku, který město podepsalo v roce 2001. Jenže byty jsou zapsané v katastru nemovitostí na město. A to se svého majetku může zbavovat pouze, jak uvádí zákon, „za cenu v místě a čase obvyklou.“ Nemůže ho proto jen tak zdarma někomu předat. To je problém změn a vývoje zákonů ze dvě dekády. Pořádek tak do výkladu zákonů bude muset dát soud, ke kterému kauza směřuje.
Právě na změnách zákona v Benešově například ztroskotala také další vlna privatizace bytového fondu. Nikdo z nájemníků totiž nechtěl kupovat byt za tržní cenu.
Budou byty převedeny družstevníkům zdarma?
Podle Zbyňka Jankovského, jednoho z obyvatel domu v Zapově ulici a někdejšího právníka MěÚ Benešov, je ale věc jasná.
„Nástavbu zaplatilo ze dvou třetin družstvo, třetinu poskytl stát. Podle smlouvy budou byty převedeny družstevníkům zdarma. Jinak to být nemůže už proto, že město nedalo ani korunu a družstevníci by za byty platili dvakrát,“ tvrdí s tím, že družstevníci se považují od kolaudace za spoluvlastníky dvou třetin jednotlivých bytů, kterých se mají stát vlastníky po době vyplývající z podmínek dotace poskytnuté městu Benešovu.
Na jedné straně pře tak stojí město Benešov, na druhé bytové družstvo a obyvatelé domu. Vlastníků objektu v Zapově ulici je podle výpisu z katastru nemovitostí celkem 11. Včetně města a Stavebního bytového družstvo Benešov.
