Na korigování stravování ve školách ze strany státu nahlíží Martina Srbová pozitivně. Myslí si, že díky tomu děti alespoň ve škole dostanou zdravější stravu, která je pro ně vhodná. „To co děti dostanou na talíř doma to sice neovlivní, ale může to zlepšit stravovací návyky dítěte. S korigováním stravy u dětí je potřeba začínat už od útlého dětského věku, aby si zdravější návyky osvojily už v dětství a nejlépe si je převzaly do dospělosti,” uvedla nutriční poradkyně Martina Srbová.

Čtěte: Benešov zažil druhý ročník literárního festivalu

V dopoledních hodinách, kdy děti tráví ve školách nejvíce času, je podle ní určitě vhodný přísun mléčných výrobků i zeleniny a ovoce. Mléčné výrobky by se v jídelníčku dětí měly vyskytovat tři krát denně, a proto by je žáci měli zařadit především do svačiny. „Mezi snídaní a obědem nebývá dlouhá pauza, menší svačinka postačí. Důležité je, aby děti nevynechávaly snídani. Velká většina dětí nesnídá,” upozornila Martina Srbová. Když dítě nesnídá, nedokáže se poté soustředit a to snižuje výkon ve škole. Vhodný je například kousek chleba s plátkem sýra a kouskem zeleniny, nebo alespoň ovocné smoothie. Pro děti je důležité, aby pro ně jídlo bylo už na pohled atraktivní a lákavé, nejlépe aby se na jeho přípravě také podílely.

Dětem by rodiče i školní zařízení měli dopřávat pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. Důležité je děti učit vybírat si přednostně ze zdravých potravin, omezit smažené, tučné, přesolené potraviny a sladkosti. „Děti by se neměly přejídat, ale ani hladovět. Měly by jíst pět až šest krát denně v pravidelných intervalech. Velikost porce se musí přizpůsobit jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě,” dodala nutriční poradkyně.

Přečtěte si: Rozvoj čeká pouze krytý plavecký bazén

Mezi sedmým až desátým rokem rostou děti pomaleji. Proto je možné, že dítě, které příliš nesportuje, nebude mít potřebu tolik přijímat energii z jídla. Oproti tomu okolo dvanáctého roku se děti nacházejí v období růstového skoku, proto mohou mít najednou potřebu jíst více než obvykle. Vše závisí také na pohybové aktivitě. Dítě, které sportuje, může mít ale daleko vyšší potřebu energie, než dospělý pracující v kanceláři.

Děti školou povinné tedy především potřebují vápník a fosfor z mléčných výrobků pro růst kostí. Dívky mají mít k tomu i dostatečný přísun železa z masa, vnitřností a také přísun vitaminu B12 z masa, vajec i mléčných výrobků.

Konečně i správný pitný režim je podstatný. Děti by měly vypít alespoň 1,5 až 2,5 litry tekutin denně. Pitný režim je potřeba zvýšit u dětí, které vykonávají pohybovou aktivitu. Dostatečný pitný režim také pomáhá dětem ve škole udržet pozornost.

Nepřehlédněte: Jarního úklidu se dočká i příroda na Benešovsku