Čistší vzduch, rozmanitá příroda a klid venkova láká do malých obcí stále více lidí, kteří se chtějí oprostit od ruchu a šedi velkoměst. V atraktivních lokalitách poblíž dálnice a silnice I/3, ale nejen v nich, roste jeden dům za druhým.
Například v Pyšelích, kterým byl minulý rok status města vrácen, vyrostlo za posledních pět let okolo sta domků. V územním plánu mají však ještě na dvě stě osmdesát stavebních parcel. V současné době tu žije zhruba 1400 lidí.
„Máme takovou vizi, že se dostaneme přes dva tisíce obyvatel. Jednak bychom měli postoupit v daňových příjmech, ale hlavně bychom se stali soběstačnými. Začaly by tu fungovat služby, jako je například švec, obuvník, sběrna šatstva, mandl a podobně, a uživily by se tu,“ předeslal starosta Stanislav Vosický.
Že by tím Pyšely ztratily kouzlo menšího městečka, starosta nepřipouští. „Myslím, že ne, protože historické centrum, které je nejhezčí, zůstává stále stejné. Město se rozrůstá do okolních stran. Aut je tu už nyní hodně, ale my to máme naplánované, aby nemusela jezdit přes centrum. Když se zastaví část města, které se říká Za Vráží, budou obyvatelé vyjíždět přímo na pražskou silnici, takže vůbec nemusí do města,“ vysvětlil.
Byť je příliv obyvatel na venkov rapidní, není vždy úměrný s vyššími příjmy obcí z daní. „Tohle je špatné, protože nám nepřeje stát, zákony. Lidé se stěhují z měst na venkov, ale nehlásí se nám tu. U nás jich není trvale hlášeno přibližně dvě stě padesát. Bydlí u nás, mají své požadavky na komunikace, úklid a tak dále, ale daně jdou úplně někam jinam. Dneska můžete mít pět bydlišť, nemusíte být někde trvale hlášeni. Zákon by měl být zkrátka takový, aby lidé platili tam, kde opravdu bydlí,“ postěžoval si Vosický.
Ročně tak podle koeficientu přerozdělování financí, jak doplnil, utíká Pyšelským přibližně deset tisíc korun na obyvatele. To je celkem dva a půl milionu korun.
Na benešovský venkov se stahují převážně Pražané, ale cestičku si sem najdou i z jiných měst. Pozemků určených pro stavbu rodinných domů ale stále ubývá. Vlastní je většinou soukromníci, ty obecní jsou už většinou pasé.
„Lidé se chodí ptát, ale bohužel. Obec v současnosti už žádné stavební pozemky na prodej nemá. V Komorním Hrádku sice usilujeme o změnu územního plánu a získání pozemků pro výstavbu od pozemkového fondu, ale to je záležitost tak dvou let,“ řekla starostka Chocerad Eva Bubnová. Přímo v obci, jak dodala, je jedna zajímavá velká lokalita, kterou vlastní asi dvanáct soukromníků. Ti se ale musí podle nového zákona dohodnout a investovat do regulačního plánu, do komunikací, infrastruktury a teprve pak mohou parcelovat pozemky,což je velmi složité.
Na nedostatek stavebních pozemků naráží zájemci o bydlení blízko přírody také v Hvězdonicích. „U nás se tolik nestaví, za poslední čtyři roky jsme kolaudovali asi čtyři rodinné domy. Zájemci si kupují spíše starší rodinné vily, kde třeba majitelé zemřou,“ poznamenala Alexandra Baňařová, starostka obce.
Některé obce si příliv obyvatel vyloženě nepřejí. Tak je tomu například v Drahňovicích. „Malá vesnička má své kouzlo, nechceme na tom nic měnit,“ oznámil zdejší první muž radnice František Košata.
S vysokou poptávkou po bydlení, které je ještě v dostupné blízkosti hlavního města, ale o přírodní scenérie v něm není nouze, jde ruku v ruce také jeho cena. „Obec doposud prodávala stavební pozemky za 500 korun za metr čtvereční, ale výhledově si myslím, že cena půjde určitě výš. Soukromé pozemky tu stojí jednou tolik,“ sdělila Eva Bubnová.
Tato lokalita však rozhodně není tou nejdražší. Chcete – li se usídlit například v Pyšelích, kde je k dispozici kanalizace, vodovod i plynovod, ale i školka a škola, musíte sáhnout hlouběji do kapsy. Za metr čtvereční tu nezaplatíte méně, než 1 250 korun.