Netvořice

Tak právě tuhle větu rozhodně z úst ředitelky Základní školy Netvořice Ludmily Vodehnalové, neuslyšíte. Důvody, proč si vybrat pro svého potomka právě netvořickou školu, mají podle direktorky rodiče dětí, jiné.

„Osobně nikoho nepřesvědčuji," potvrdila ředitelka. „To, co by rodiče mělo přesvědčit a přesvědčuje je, je práce naší školy," uvedla.
Co všechno škola dělá pro své žáky, lze zjistit nejen přímo od těch, kteří do školského zařízení docházejí, ale také třeba z pohodlí domova, od počítače. Pomáhá k tomu webová prezentace základní školy. Tam se zájemci dozví, že se v Netvořicích v rámci využívání volného času, školské zařízení více věnuje gymnastice a také házené.

I ředitelka Základní školy Netvořice ale ví, že momentálně mají školy dětí dostatek, protože do školního věku dorostly silné ročníky. Jak to však bude za další tři roky, předpovědět neumí.

„Může se to změnit tak, že školy znovu nebudou mít děti," připouští opakování stavu, kdy před zhruba deseti lety školy doslova bojovaly o každou duši.

Za ony tři roky by však pokles počtu dětí už neměl mít fatální dopad na fungování škol. Záleží to však na přijetí novely školního zákona, která změní současnou formu financování škol. To je v současnosti vypočítáváno na počet žáků.


„Pokud by financování zůstalo v této formě, pak bychom měli problém," tuší ředitelka venkovské školy Ludmila Vodehnalová a to, že by se školy různými pobídkami měly znovu přetahovat o žáky, považuje za velice smutné.

Bystřice

Zatímco v městysi Netvořice mají pro žáky nejen základní vzdělávání, ale v rukávu třeba i onu gymnastiku a házenou, v městské škole v Bystřici podle ředitele Martina Grubera, sázejí na něco jiného.


„Jsme jedinou základní školou ve městě, s nikým proto nemusíme soupeřit," řekl včera pro Benešovský deník ředitel. „Dětem nabízíme díky kvalitním učitelům kvalitní výuku a zázemí," potvrdil.

Louňovice pod Blaníkem

Jiným způsobem zase „lákají" do školy pedagogové v Louňovicích pod Blaníkem. Nedaleko je sice mnohem větší Vlašim, ale jak na to, vysvětlila zástupkyně ředitelky školy Eva Filipová.


„Máme netradiční výuku, vzděláváme podle metodiky Začít spolu, která je zaměřena na individuální rozvoj osobnosti," vysvětlila pedagožka s tím, že se nejedná o jednotlivé akce, ale o celý cyklus, jímž děti procházejí každý týden, během celého školního roku.


„V rámci metodicky Začít spolu uplatňujeme i genetickou metodu čtení, což znamená, že se děti učí místo slabikování, které jsme se učila naše generace, hláskování. Děti se učí nejprve velká písmena a teprve potom přecházejí na čtení malých písmen. Dobrou zkušenost máme i s matematikou podle profesora Hejného.


Výhodu louňovické školy vidí kantorka také v tom, že ve třídách je méně žáků, než ve školách větších.


„Proto se dětem můžeme během vyučovací hodiny věnovat mnohem víc," tvrdí Eva Filipová a svá slova potvrdila i konkrétním počtem žáků. „Poslední dva roky jdeme s počty žáků nahoru, máme jedenáct prvňáčků, pět druháků, osm třeťáků, dva čtvrťáky a dva páťáky," sdělila.


Kdyby ani to rodiče nepřesvědčilo, proč dát své dítě právě do venkovské Základní školy v Louňovicích pod Blaníkem, pak by je možná zajímalo to, že tam malá škola dokáže udržet a provozovat celkem 16 zájmových kroužků. Mezi nimi jsou například i jóga skauti.

Teplýšovice


Podobnou školu provozuje obec Teplýšovice. Tam má škola nepřerušenou tradici dlouhou 133 let. Zlom nastal v roce 2005, kdy se celkem běžná škola stala školou dokonce jednotřídní. Ale jen na jediný školní rok. V současné době je ZŠ Teplýšovice trojtřídka s 39 žáky v pěti ročnících. Ještě loni byla škola dvoutřídní s pěti ročníky.


A co je možná až podivuhodné, do takové školy dojíždějí i děti z Benešova. Ředitelku Charlottu Kurcovou tahle skutečnost velice těší, ale naopak jí dost mrzí, že děti teplýšovické, respektive jejich rodiče, dávají přednost raději základním školám v Benešově.


„Mám takový pocit, že si rodiče myslí, že v městské škole dostanou děti něco navíc," přemítá ředitelka malotřídky nad uvedenou skutečností.


Přitom teplýšovická malotřídka, podobně jako malá škola v městysi pod Blaníkem, sází především na individuální přístup k žákům.


„Dětem dáváme téměř absolutní samostatnost, kterou ve velkých školách rozhodně nemají. Od nás pak žáci odcházejí velice samostatní. Známe všechny naše děti naprosto dokonale, známe všechny jejich silné stránky i bolístky a dokážeme tempo vyučování přizpůsobovat jejich potřebám," prozradila Kurcová, která řídí čtyřčlenný pedagogický sbor.


„Zájem o naši školu je. Právě to je nejlepší známka naší práce," hodnotí ředitelka. „Chodí k nám totiž děti, které o naši školu mají zájem a ne proto, že na ně v jiných školách nezbylo místo," dodala Charlotta Kurcová.