To Martin Fulín, žák osmé třídy základní školy Netvořice má o tom, co bude jako velký dělat, jasno už poměrně hodně dlouhou dobu. Chtěl by se zabývat filmovou tvorbou. A jak to tak vypadá, svůj dětský sen opravdu dotáhne do zdárného konce. Alespoň z rozhovoru, který budoucí filmař Benešovskému deníku poskytl, tomu vše nasvědčuje.

V současné době dokončuješ dokumentární film k projektu vaší třídy o pěstování jahod v Posázaví (článek vyšel v Benešovském deníku 27. května. Poznámka redakce), kdy jedním z propagátorů tohoto ovoce v Čechách byl Rudolf Strimpl, který působil jako správce na dvorci Chlistov v Teletíně právě nedaleko Netvořic. To tě napadlo samotného, ten dokument natočit?
Oslovila mě naše paní ředitelka Ludmila Vodehnalová, která převzala nad celým projektem záštitu, že by bylo fajn z těch rozhovorů pamětníků, které jsou hlavní náplní námi připravené výstavy udělat film. Já rád souhlasil, jelikož tím získám alespoň další zkušenosti, které se mi hodí při přijímacích zkouškách na filmovou školu, kam bych chtěl po základce nastoupit, nebo i při jejím studiu.

Jak dlouho už filmuješ?
Dřív jsem se snažil natáčet videa dejme tomu z různých počítačových her. Ale to se mi příliš nedařilo a ani mě to nebavilo. Tak jsem si pořídil foťák, digitální zrcadlovku a díky ní jsem začal natáčet normální videa. A to je tak rok, dva.

Na foťák si si ušetřil nebo ti ho koupili rodiče?
Půl na půl. Půlku jsem si zaplatil a druhou polovinu mi zaplatili rodiče.

Co nebo kdo tě k natáčení videí přivedl?
Já jsem se díval na YouTube, kde youtubeři představují svoje videa. A mě to přišlo zábavné a zajímavé. Jak do toho dávají různé efekty a podobně, tak jsem si řekl, proč to nezkusit? Je to úplně něco jiného než programování webu. Do toho videa si dám strašně moc efektů a potom to vypadá krásně. Tak jsem se začal poohlížet po programech, s kterými bych mohl s tím natočeným videm někde venku různě pracovat. Přidávat efekty, stříhat, až jsem se dostal k tomu, že jsem si pořídil profesionální program na stříhání videí.

Když říkáš přidávat efekty. Co tím myslíš? Podbarvovat muzikou a tak?
Podbarvování muzikou je úplný základ, stejně jako do toho dávat mluvené slovo. Já mám doma třeba zelené plátno, před které se postavím a dokážu si za sebe dát jakékoliv pozadí. Před sebe si pak dám nějakou grafiku, která mi na ruce vytvoří třeba obří kouli. Těch možností je strašně moc. V podstatě je to takové kouzlení.

Co bylo tvoje úplně první zveřejněné video?
To byla spíš jenom taková kecací videa s kamarády.

Říkal si, že chceš jít na filmovou školu do Prahy. Jak se na to připravuješ?
To je hodně individuální. Já si třeba moc rád čtu knížky o filmaření, protože to mne opravdu moc baví. Hodně lidí mi sice říká, že je mi to víceméně k ničemu. Ale je to tak, že když si tu knížku přečtu, vím, co kde dělám špatně, co bych měl zlepšovat, a pak dokážu to video natočit a sestříhat tak, že to vypadá lépe než při prvním pokusu. Navíc bych chtěl od září začít chodit na různé semináře, abych opravdu věděl, co na té škole požadují, co si mám na talentové zkoušky připravit.

Už si si zjišťoval, jaké máš šance se na školu dostat?
Berou 25 dětí na třídu.

A kolik tříd každý rok otvírají?
To záleží podle zájmu.

Čemu konkrétně se chceš věnovat. Kameře, režii,…?
Točit bych upřímně moc nechtěl. Ta kamera mi přijde nezáživná. To je jenom držet kameru v ruce a nic víc. Kdežto střih, to je úplně něco jiného. To by mě fakt moc bavilo. Když ti střihači pak udělají třeba explozi domu, to je paráda.

Máš svůj nějaký vzor, kterému by ses chtěl přiblížit?
Přiznám se, že titulky u filmů, kde jsou uvedeni střihači, zatím moc nesleduji.

Z čeho všeho budeš dělat na filmovou školu přijímačky?
V první řadě jsou tam talentové zkoušky. Pak musím předložit svou fotografickou práci, což je asi šestnáct fotografií na předem zadané téma, ústní pohovor a rozbor nějakého jimi vybraného filmu.

Komu prvnímu ukazuješ svoje natočená videa, než je dáš na YouTube?
Pošlu to po facebooku pár přátelům, aby mi na to řekli svůj názor, a i mámě, která mi pokaždé říká, že bych měl něco zlepšovat.

Věnuje se i někdo další z rodiny točení a stříhání videí?
Ne.

Paní ředitelka mi říkala, že by si rád to video o jahodářích, které připravuješ na září, přihlásil do nějaké soutěže. Už víš kam?
Na to jsem neměl zatím čas.

A už si se do nějaké soutěže v minulosti přihlásil?
Teď budeme s kamarády točit video, které pošleme do jedné americké soutěže.

Rovnou až takhle daleko?
No, protože jsme prošvihli soutěž, která byla tady v Čechách. Tak proto.

Čeho se to video bude týkat?
Mělo by to být na téma štěstí. Běžný pohodový život v této moderní době. Ale scénář ještě hotový není.

Věnuješ se každý den točení a střihání?
Ano. Ale není to tak, že bych se tomu každý den věnoval třeba tři hodiny. Někdy u toho sedím několik hodin, jindy třeba jen třicet minut.

Už si točil nějaké video na objednávku. Třeba narozeniny kamaráda?
Zatím ne.

Co říkají rodiče na to, že se chceš věnovat filmařině?
Určitě budou radši, když půjdu na filmovou tvorbu, než když bych dělal programování, které je pořád jedno a to samé.

Když by ti filmařská škola nevyšla. Co by si chtěl dělat?
To opravdu nevím. Zhruba od svých deseti let jsem programoval, a ze začátku mne to i bavilo. Jenomže postupem času jsem zjistil, že není co zlepšovat. Ale kdybych se na tu filmovou tvorbu nedostal, asi bych šel dělat něco s počítačovou technikou.

V kolika letech si měl svůj první počítač?
Asi tak v sedmi letech.

Dovedeš si představit svůj život bez PC?
Kdybych se nevěnoval filmové tvorbě, tak by mi to ani takový problém nedělalo. Počítačové hry nejsou totiž moje hobby. Ale kdybych měl stříhat videa bez počítače, to by byl asi problém.

Martin Fulín
* narodil se 14. listopadu 2000 v Praze
* od dvou let žije ale v Netvořicích
* je žákem osmé třídy Základní školy Netvořice
* mezi jeho koníčky patří házená, fotografování a točení videí, které si pak sám stříhá
* po ukončení povinné školní docházky by rád nastoupil na filmovou školu do Prahy