Všichni tři se dobře znají a podle slov Jana Říhy chtěli uspořádat něco, co ve Stříbrné Skalici opravdu dlouho nebylo.

Snad proto, že sám Jan Říha je nevidomý, chtěla tato trojice, aby běh někomu pomáhal. Výtěžek z akce tak věnovali Dětskému domovu Sázava. Samotný závod nakonec nepořádali všichni tři tvůrci myšlenky. Za organizací na startu v den závodu stála Radka Brothers, Jan Říha se sám běhu účastnil, přitom se snažil koordinovat vše potřebné a ještě hovořil s každým, kdo ho oslovil.

Podle Jana Říhy šlo o nultý ročník akce, který byl navíc pořádaný narychlo.

„Další ročník začneme připravovat dříve," řekl Jan Říha. To jestli i příští rok pomohou Dětskému domovu Sázava nebo někomu jinému, ještě není zcela jasné. Již nyní však pořadatelé vědí, že chtějí pokračovat a akci vylepšovat.

Radka Brothers prý čekala, že prvního ročníku běhu s názvem Od nevidim do nevidim se zúčastní asi třicet běžců. Její očekávání se naplnilo. Běžců se zaregistrovalo čtyřicet. S tím, že na trati bylo několik nevidomých společně se svými vodiči. Trať tak ve výsledku zaběhlo na padesát účastníků.

Jedenáctikilometrový závod byl odstartovaný krátce po jedenácté hodině z náměstí, odkud běžci běželi asi osm set padesát metrů po silnici. Dále trasa vedla lesními cestami. Nešlo však o žádnou rovinku. Na závodníky čekalo stoupání, které podle Radky Brothers snad nikde nekončí, ale naopak také běh z kopce, který byl nepříjemný, jelikož den před závodem pršelo a trať byla místy nebezpečně kluzká. Všichni však běh zvládli.

„Běželo se mi dobře, byl jsem spokojený," zhodnotil běh sám Jan Říha. Počasí podle jeho slov bylo úžasné. „Běžci byli také spokojení. Říkali, že to bylo fajn a byli velmi pozitivní," dodal Jan Říha.

Závodu se zúčastnili muži, ženy, ale také jeden dvanáctiletý chlapec. Původně prý měl být speciální závod pro děti. Ty měly běžet kratší trať. Z této myšlenky však nakonec sešlo a závod byl pouze jeden.

Účastnit se ho však mohl opravdu kdokoli. Nejmladším závodníkem se tak stal Kristián Korint, kterému je teprve dvanáct let. Ačkoli běžel mezi posledními, byl úspěšný. Chlapec měřil své síly s dospělými. Žádný další náctiletý závodník se nepřihlásil.

Naopak nejstarším závodníkem byl třiašedesátiletý Karel Smetana, závodu se účastnil také o dva roky mladší Jan Fiala. Nejstarší ženou byla devětapadesátiletá Nataša Šturmová.

„Párkrát jsem s Honzou běžel, a i když jsem poměrně trénovaný, měl jsem co dělat, abych mu stačil," přiznal jeden z pořadatelů, který na nevidomého běžce prozradil i jednu nepříjemnou zkušenost.

„Tam, kde to Honza zná, je schopný se pohybovat bez vodiče. Jednou se mu to ale vymstilo. Šel běhat tady ve Stříbrné Skalici, ale na lesní cestě byla nějaká nečekaná překážka a on si tehdy pořádně natloukl," uvedl muž v reflexní vestě.

To prý ale rodáka z Olbramovic a zaměstnance Kanceláře Prezidenta republiky nijak neodradilo od toho, aby sportoval dál.
„Je ohromně houževnatý," dodal muž.

Vítězové závodu
Muži:
1) Tomáš Mach
2) Petr Polívka
3) Jiří Bina

Ženy:
1) Kamila Skalinová
2) Martina Nováková
3) Kateřina Wolfová

Děti:
1) Kristián Korint

Nevidomý horolezec Jan Říha
Jan Říha je nevidomý běžec a horolezec, který se narodil 9. září 1976 v Olbramovicích s vadou zraku. Po ukončení základní školy se vyučil na odborném učilišti pro zrakově postiženou mládež. V současné době žije ve Stříbrné Skalici. Je zaměstnancem Kanceláře prezidenta republiky a předsedou horolezeckého oddílu MATAHARI. Snaží se propagovat sport mezi handicapovanými a zdravým lidem chce ukázat, že s jejich pomocí to jde.