Jak se Ochrana fauny ČR vyrovnala s restrikcemi?
Když pandemie vypukla, nesměli jsme s výukovým program do škol a školek, zavřeno zůstalo i Centrum OF v Hrachově u Sedlčan. Pak přišlo až třetinové krácení podpory obcí nebo například Jihočeského kraje a firmy řešily své vlastní starosti. Smlouvy od státu na údržbu rezervací, které tvoří část příjmů na zachování Stanice pro zraněné živočichy, se najednou vzdálily a nebylo jisté, zda vůbec budou. V dubnu bylo jasné, že v případě, že se situace nevrátí k normálu, budeme v mínusu 2,8 milionu korun. Stát začal odškodňovat firmy, OSVČ a své zaměstnance, ale neziskové organizace jako by nikoho nezajímaly! Musel jsem nastartovat krizový scénář. Rychlý, efektivní ale bolestný. Zrušil jsem stravenky pro zaměstnance a z deseti pracovních úvazků zbylo 4,5, i když práce zůstalo pořád stejně.

Jak je to možné, když jste nejezdili do škol a neotevřeli ani pro návštěvníky?
Přes dvacet let přenášíme obojživelníky přes frekventované silnice. To obnáší výstavbu kilometrů zábran a dvakrát za den jejich přenos do bezpečí. Kupujeme folie, kýble a platit musíme třeba i cestovné. Ale stojí to za to! Zachránili jsme život dalším milionům ještě nenarozených žab a čolků. Pořád nám také volají lidé, policie, starostové a hlásí zraněná zvířata. Náš rajon je od Veselí nad Lužnicí přes Rožmitál pod Třemšínem až po Dobříš. Ročně tam pomáháme 24 hodin denně tisícovce zvířat. Musí se dojet na místo, odchytit zvíře, veterinář mu pomůže, ubytujeme ho, dáme mu jíst a pít. Pak je potřeba také udržovat areál a vozový park, zajistit dřevo na topení a krmivo. Peníze jen letí za mzdy, odvody, elektřinu, krmení, audit.

Jak moc se pandemická omezení podepsala na samotné návštěvnosti?
Do Centra OF v Hrachově a Motýlária ve Voticích loni nepřišlo očekávaných 25 tisíc lidí. I tradiční vánoční koncert byl bez diváků, jen na internetu.

A jaké to bude letos?
Bohužel, vidím to černě. Děti mají skluz ve školách a na výlety do našeho centra asi nebudou mít čas.

Hledáte nějaké nové, neprošlapané cesty financování?
Hlavně jsem se přestal spoléhat na stát. Věřím ale dál podpoře obcí, malých dárců a naší vlastní pracovitosti. Chystáme nový model učeben v přírodě, kterou si děti přímo osahají. První je ve starém sadu kousek od motýlária. Jsou tam tůně, naučná stezka, hrací prvky, včelstva i pastva ovcí. Naplánované máme další čtyři ve staré pískovně, bývalém vojenském prostoru, na někdejší motokrosové trati a nebo ve starém parku.

Slyšel jsem také, že se OF ČR zaměřuje i na oblast někdejší vápenky u Votic.
Je to další lokalita začleněna do naší sítě „motýlích rezervací“. Už dva roky tam postupně odstraňujeme nálet z této unikátní stepní lokality na vápenci a obnovujeme tam pastvu.

Bylo vůbec něco, co vás loni potěšilo?
Práce. Ta mě pořád baví. Fauna si také vytvořila pevné místo u veřejnosti a podporuje ji více než sto měst a obcí z Benešovska, Příbramska a Táborska. Že nás jejich starostové berou, je pro nás vysvědčením i závazkem. Hodně mě potěšila i podpora veřejnosti. Za necelé dva měsíce na účet OF přišlo přes dva miliony korun! Jen po tisícovkách nebo dokonce stovkách! Toho si hodně vážím. Část plateb přišla i s dovětkem, že nás podporují díky osobní zkušeností. A to fakt potěší! Děkujeme!