Že to tak je, dokládají také slova ředitelky Farní charity Vlašim Daniely Laloučkové.

Může Farní charita Vlašim nějakým způsobem, kromě přidání se ke stávkové pohotovosti či nakonec ke stávce, přispět ke zvrácení neblahé situace v oblasti financování domácí péče?
Z celorepublikového pohledu je naše vlašimská organizace mrňavá. Nechceme naše pacienty nechat bez péče a jednáme s VZP o navýšení bodového hodnocení úhrady a tím změnu podfinancovaného systému. Vzhledem k současné tendenci tohoto financování je i vyvíjený tlak na nemocnice, aby pacienti co nejrychleji opouštěli tohle léčení a přešli do domácí péče.

Chybí vám jedna sestra, jako laikovi mi to nepřipadá úplně dramaticky. Můžete to prosím vysvětlit?
V terénu u pacientů máme deset sester. Chybějící služby se snažíme vykrýt sestrami na dohodu o provedení práce, protože poskytujeme službu celých čtyřiadvacet hodin denně. Práce sester se přepočítává na pracovní úvazky. A ten jeden chybějící pracovní úvazek, 2080 hodin za rok, který ale fakticky naplňují čtyři sestry. Ty chodí večer i o víkendech. Potřebovali bychom ale sestrám, abychom je udrželi, navýšit mzdu o pět tisíc korun měsíčně. Ty ale nemáme.

Kde všude Farní charita Vlašim pacientům pomáhá?
Od roku 2000 máme celou oblast Obce s rozšířenou působností Vlašim a od roku 2008 pak jezdíme také i v oblasti Obce s rozšířenou působností Benešov. Voticko obsluhuje Farní charita Starý Knín.

A jak je to s Charitou Benešov?
To je dobrovolnická organizace a z Vlašimi jsme tam přesunuli službu „charitního šatníku.“ Ta je poskytována v areálu lázní, každý pracovní den, ale prostory jsou tam malé a sháníme větší. Pokud dělá Charita Benešov nějakou sbírku, předává ji potom nám.