„Mláďata každoročně tvoří téměř polovinu přijímaných pacientů. Dostávají se k nám často kvůli zranění. Jsou pokousaná psem či kočkou, poraněná po pádu z hnízda anebo jsou prokazatelně osiřelá. I přes naši dlouholetou snahu o osvětu široké veřejnosti, se k nám ale stále dostávají také mláďata, která pomoc ve skutečnosti vůbec nepotřebovala," popsal Stanislav Němec, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
Sezóna mláďat začíná pravidelně malými zajíčky. První se totiž rodí již v únoru. Kolikrát je tedy můžete najít v jamce ve sněhu. Matka zajíčky přes den nechává o samotě, a tak se leckdo mylně domnívá, že jsou osiřelí.
„V letošním roce jsme přijali již pět mláďat zajíce polního. Dvě byla zraněná. Jelikož umělý odchov zajíců není vůbec jednoduchý a nezřídka kdy končí úhynem z důvodu nepřijetí umělé náhražky mléka, předáváme zajíčky chovateli zajíců. Ten se snaží o jejich adopci samicemi v chovu," vysvětlil Stanislav Němec a zdůraznil, že je důležité, aby se nálezci nesnažili mláďata sami krmit.
Malým zajícům může nevhodné krmení způsobit vážné zdravotní problémy vedoucí až k úhynu. To platí přitom nejen u mláďat zajíců, ale také u všech ostatních. Zvláště pak u savců.
Vedoucí vlašimské záchranné stanice radí, že v případě, když člověk najde jakékoli mládě volně žijícího zvířete a myslí si, že je osiřelé, dřív než jej odchytí, má zavolat nejprve do záchranné stanice, kde mu poradí, jak se v konkrétní situaci zachovat.
„Naši pomoc potřebují mláďata zraněná anebo prokazatelně osiřelá. Například ta, jež byla nalezena nedaleko uhynulých rodičů, anebo v případě veverek a ježků malá mláďata nalezená mimo hnízdo. V případě zničení hnízda s mláďaty lze v některých případech pomoci i bez jejich odebrání," dodal Stanislav Němec.
