Větrný park chce postavit Josef Volšický, majitel vlašimské firmy Sach. Ta vlastní pod Řísnickým vrchem areál se zemědělským dvorem Jizbice a rozsáhlé pozemky. Se záměrem už předstoupil před načeradecké zastupitele. 

„Žádné usnesení jsme neschválili, bylo to jen představení záměru. Víme zatím jen to, že by se mělo jednat o pět větrníků vysokých sto padesát metrů,“ uvedla starostky Načeradce Petra Bartoníčková s tím, že rozhodnutí bude na příslušném životním prostředí vlašimského úřadu. „U nás pak bude záležet na tom, jestli se zastupitelé přikloní jen k benefitům, nebo zohlední narušení krajinného rázu,“ dodala starostka.

Půl milionu korun do obecní kasy 

Josef Volšický také zastupitelům nastínil, kolik peněz by při kladném postoji do kasy městyse z realizované stavby plynulo. „Byl to jen nástřel, ale podle něj by po dobu udržitelnosti projektu přišlo do obecní kasy půl milionu korun za rok. To by ale bylo obsahem smlouvy, která zatím neexistuje. Myslím si, že je všechno ještě předčasné,“ vyjádřila se Bartoníčková. K návrhu na stavbu větrného parku na Jizbici se chtějí načeradečtí zastupitelé vrátit při příštím zasedání.

Záměr podnikatele dorazil také na Městský úřad Vlašim. Ten bude požadovat dodání takzvaného biologického hodnocení zásahu na všechny složky z hlediska ochrany přírody a krajiny, jednoduše vliv stavby na krajinný ráz.

Podle vedoucí odboru životního prostředí Jany Zmeškalové není takové hodnocení úplně jednoduchou záležitostí, kterou lze zajistit za několik týdnů. Prostor v dokumentu dostane také Český svaz ochránců přírody a v tomto konkrétním případu i správa nejmenší české Chráněné krajinné oblasti Blaník. Ta leží na dohled od místa zamýšlené stavby.

Obyvatelé Načeradce jsou nyní rozděleni na dva tábory. Někomu záměr výstavby vadí, jinému ne. Například Richard Černý si myslí, že výstavba větrníků není dobrý nápad. „Nepatří to sem,“ řekl s tím, že v případě místního referenda by hlasoval proti stavbě.

Někomu je to jedno, jiný je proti

Veronika Ryšavá, sedící v zahrádce občerstvení na načeradeckém náměstí, s větrníky problém nemá. „Bydleli jsme v Belgii. Vím, jak to vypadá. Byla bych pro stavbu. Větrníky nedělají žádný rámus a mě by to nerušilo,“ řekla.

To Bohumila Slavětínská o záměru stavby nic neslyšela. „Je mi to jedno. Klidně bych tam udělala i diskotéku,“ dodala sarkasticky. Žena z Řísnice, obce která dala jméno sousednímu vrchu se vyjadřovat nechtěla. „Jsem ale proti,“ řekla a chvatně zmizela ve dveřích úřadu městyse.

Muž, který se zabýval odkalováním obecního vodovodu v ulici vedle načeradeckého kostela byl velmi konkrétní a také jadrný. „Radek Bryl vám vzkazuje, abyste tu žádné elektrárny nestavěli,“ uvedl s tím, že zbytek druhé věty byl nepublikovatelný.

Nesouhlasí ani zastupitel Načeradce, místní řezník a uzenář Antonín Hlinský. Ten uvedl, že úřady dohlíží, aby se v památkové zóně nevyskytla plastová okna, která by hyzdila ráz. „A teď tu necháme postavit sto padesát metrů vysoké elektrárny? Před deseti lety se tady postavila bioplynová stanice, která měla obci pomáhat s vytápěním školy a školky a roky uplynuly a nic,“ tvrdí zastupitel.

Jarmila Šternbergová a Zdeňka Nebřenská ze Slavětína už jednou proti větrníkům bojovaly a jsou na to připraveny znovu. Naopak Bohumilu Gresserovi z Daměnic by nevadily. „Na tom místě, kde mají elektrárny vzniknout krajinný ráz rušit nebudou,“ uzavřel.

Jaké jsou náklady? 

Podle informací Deníku by se u Jizbice mělo tyčit pět kusů turbín Enercon E92. Ty mají stožár o výšce 108 metrů, rotor pak o průměru 92 metrů. Celková výška by tak byla 154 metrů, tedy jen o pouhý metr nižší, než je výška chladících věží v Temelíně. Park by se měl nacházet v nadmořské výšce 650 metrů. Proto by se stožáry tyčily až do výšky zhruba 800 metrů nad mořem. Díky tomu by byly za ideálních podmínek viditelné od Krkonoš po Šumavu a od Brd po Žďárské vrchy a Javořickou vrchovinu.

Turbíny Enercon E92 mají výkon 2,3 MW. Celková výše plánované investice není Deníku známá, podle srovnání s podobně výkonnými elektrárnami by se však mohla šplhat až k částce kolem půl miliardy.

Investiční náklady na stavbu silnější 3 MW elektrárny Enercon E-101 vycházely v roce 2019 na zhruba 107 milionů, náklady na stavbu slabší 2 MW elektrárny Vestas V90 pak na 70 milionů.

ČEZ na svých webových stránkách uvádí, že celkové náklady na postavení jedné větrné elektrárny se mohou pohybovat v rozmezí 35 až 40 milionů korun za instalovaný megawatt výkonu v závislosti na celkovém počtu strojů, rozsahu úprav přístupových komunikací, vzdálenosti a provedení elektrické přípojky. V přepočtu na výkon plánovaný ve větrném parku na Jizbici by se jednalo o rozmezí mezi 400 až 460 miliony.

Podle porovnání údajů z Wikipedie o výškových stavbách by šlo o pátý až devátý nejvyšší stožár větrné elektrárny v České republice. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje stavbu větrných elektráren dovolují. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, však mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. A hned vedle leží CHKO Blaník. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje by takovouto stavbu nedovolily, povolují totiž pouze stavbu větrné elektrárny do výše sloupu 24 metrů a počtu pěti sloupů.