„Oživují atmosféru města," tvrdí starší muž, který na Masarykově náměstí opeřence občas přikrmuje. Na život toulavých koček ale tak vyhraněný názor nemá. „Když tu jsou a uživí se, tak tu asi být mají," usmívá se.

Mladá maminka projíždějící s dítětem v kočárku po Masarykově náměstí ale holuby doslova nesnáší.

„Bojím se, že by mé dítě mohlo od holubů něco chytit," uvedla a připomněla ještě, že jí kočky příliš nevadí. „Ani nevím, že jsou kočky nějakým problémem," podivila se maminka.

Na regulaci počtu obou živočichů v centru Benešova vynakládá Benešov každoročně určitou, ale spíše symbolickou část rozpočtu.
Pro kočky město letos uvolnilo částku pět tisíc korun, kterou poskytlo prostřednictvím Občanského sdružení Pomozme kočkám na jejich kastraci.

To na odchyt a likvidaci zdivočelých holubů, kteří ničí svým trusem fasády či sochy a mohou se stát dokonce přenašeči nebezpečných nákaz, Benešov vydává každoročně kolem osmdesáti tisíc korun. Důvod k takovému opatření je nasnadě.

„Holubi přenášejí roztoče, například klíšťáka holubího," upozornila Jindra Taterová, vedoucí protiepidemického oddělení benešovského pracoviště Krajské hygienické stanice Středočeského kraje na nebezpečí, které od holubů hrozí člověku. Právě klíšťák holubí totiž může u lidí se sníženým imunitním štítem způsobovat silné život ohrožující alergické reakce.

Holubi ale mohou přenášet také další choroby.

„Například aviární tuberkulózu či salmonelózu," potvrdil Zdeněk Císař, ředitel Krajské veterinární správy Středočeského kraje.

V Benešově se počet holubů každý rok díky odchytům sníží a to až o neuvěřitelných pět stovek jedinců. Jejich odchyt ale populaci ptáků v Benešově zcela zlikvidovat nemůže.

„Takový stav nejspíš nikdy nenastane," míní vedoucí Odboru životního prostředí benešovského městského úřadu Tomáš Heřmánek.
Úsilí radnice podkopávají lidé, kteří holuby krmí. Jejich počínání ale žádná z vyhlášek Benešova nezakazuje a ani je nereguluje.