Je to jako bludný kruh. Čím více se snažíte šetřit, tím více zaplatíte. Nesmysl? Vůbec ne.

Lidé v benešovských zateplených domech totiž spotřebují tepla méně, než ti, kterým drahocenná energie uniká zdmi nebo netěsnostmi okem. Ale šetrnost a menší odběr jsou pro kteréhokoliv výrobce, tedy i tepla, špatné. Teplárna vyrobí svůj produkt a i když teplo domácnosti nespotřebují, musí ho zaplatit.
Do ceny se promítají z největší míry náklady na nákup plynu, elektřiny či topného oleje, ale nakonec i samotné zateplování či investice do budování teplovodů a jejich odpisy. A pak, po odečtení skutečné spotřeby domácností, se zbytek celkově dodaného tepla rozdělí mezi všechny odběratele v daném místě.

Právě vyšší ceny, než by bylo podle jejich mínění možné, kritizovali obyvatelé města. Někteří z nich se pak obrátili na radnici se stížností a žádostí o vysvětlení.

„To je ale individuální, nepostihlo to všechny. Mě i řadě dalších lidí peníze dokonce vraceli. Zcela spravedlivé to nebude nikdy,“ míní místostarosta Jaroslav Duras s tím, že vysvětlování se samostatně zúčastnilo asi dvacet lidí. Vadilo jim například i to, že si s nimi radnice při posunu ceny nedopisuje.
„Informace vyvěšujeme na webu města. Kdybychom každému psali, stálo by to čtyřicet tisíc korun,“ tvrdí Duras.

Díky webu, ale například i na veřejném zasedání zastupitelstva či z Benešovského deníku, se Benešáci dozvěděli, že se od začátku roku zvyšoval jeden GJ z 705 na 750 korun. Teď Deník přináší lepší zprávu. Od začátku prázdnin nájemníci zaplatí, díky poklesu ceny plynu, za odebraný GJ necelých 676 korun.
„Takové změny můžeme zažít dvakrát i třikrát za rok. Předvídat se to však nedá,“ dodal Jaroslav Duras.