Co se stane, když se k přivaděči pitné želivské vody pro Benešov připojí ještě Sedlčany? Na takovou otázku mělo odpovědět hydraulické posouzení stávajícího vodovodu, které si nechalo zpracovat město Benešov. A také odpovědělo.
„Z posudku jednoznačně vyplynulo, že by připojení Sedlčan ohrozilo nejen dodávku pitné vody do obcí, které jsou na přivaděči také závislé, ale i jejich další rozvoj,“ upozornil místostarosta Benešova Roman Tichovský.
Jednoduchá odpověď v rozsáhlé zprávě také naznačuje, co se musí stát, aby se i Sedlčany, které na želivskou vodu čekají už dvanáct let, konečně dočkaly.
Benešov je jedním z vlastníků přivaděče vedoucího do Benešova z Javorníka. A právě proto také jeho úředníci ví, že pokud se potrubí ležící v zemi už 37 let takzvaně nezkapacitní, tedy nezvětší jeho průměr či nezvýší jeho průtok, další odběratele nelze připojit.
Jenže takové „rychlejší posílání“ vody 17 kilometrů dlouhou rourou s sebou nese i velmi vysoké riziko havárií. „Zejména proto, že je potrubí podle zmiňovaného posouzení už z více než poloviny zrezivělé,“ připomněl Tichovský alarmující realitu s tím, že právě proto už je nejvyšší čas začít připravovat výměnu potrubí za to, které dokáže bez potíží dopravit dostatečné množství kapaliny na určené místo.
Zpráva samozřejmě také popsala, která uzlová zařízení, tedy armatury, jsou už na pokraji své životnosti. Ale nejen to. Souhrnná informace už také přináší propočty finanční náročnosti na nákup materiálů i prací.
„V ideální variantě by oprava, tedy zkapacitnění vodovodu, stálo dvě stě čtyřicet sedm milionů korun,“ odkryl možná až neuvěřitelně vysoké finanční náklady díla Tichovský.
Ty ale Benešov nemá. Proto se pokusí spojit opravu s připojením Sedlčan. Na opravu totiž nemůže získat dotace, kdežto na vznik dalších odběrných míst, ano.
