A právě louka u Býkovic je místem s příhodnými podmínkami, kam se vrátí další vzácné rostliny, které tam kdysi běžně rostly. Louku obhospodařují ochránci přírody z Vlašimi. Sekají ji ručně. Díky tomu dostávají šanci na život i rostliny, které by se jinak v záplavě dalších uchytily jen stěží. Patří mezi ně i rozchodník huňatý.

„Díky tomu, že sekání kosou není pravidelné jako sekačkou, vzniká v lučním porostu potřebná mozaika a rozmanitost stanovišť,“ vysvětlil Martin Klaudys ze správy Chráněné krajinné oblasti Blaník. „Louka je živý organismus. Když ji nepokosíte, začnou tam růst stromky a keře. Když ji ale pokosíte traktorem, vznikne uniformní záležitost,“ připomněl s tím, že na ruční sekání reagují také květiny.

Také proto si louku vybral třeboňský Botanický ústav k vysazování rozchodníku. Ten s přídomkem huňatý je nepříliš nápadná rostlina, která ještě před stoletím prospívala v celém Česku na dvou stech lokalitách. A nyní? Roste na posledních čtyřech!

Vhodné plácky pro výsadbu rozchodníku jsou podle Barbory Čepelové z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky na louce Podlesí zejména kolem stružek. Další místa bylině vytvoří dodatečně člověk. „Věříme, že se výsadba podaří,“ dodala Čepelová.

Práce se sázením růžově kvetoucího rozchodníku huňatého pod Blaníkem si vezmou na starost pracovníci Botanického ústavu Třeboň. Jimi namnožené sazenice vycházejí ze semen matečních rostlin, které se vyskytují na jedné z lokalit na sousedním Táborsku.

Ekoložka Andrea Kučerová z Botanického ústavu Třeboň vysvětlila, proč dříve běžná květena, jako byl například i rozchodník huňatý, z našich luk zmizela: „Rozchodníku chybí původní stanoviště, jako jsou pravidelně kosené louky nebo prameniště nezasažená splachy živin.“

Podle Martina Klaudyse proces návratu původní rostliny vyžaduje ještě řadu administrativních kroků. A ty trvají docela dlouho. „Předpokládáme proto, že se sázením rozchodníku se začne nejdříve v září nebo říjnu letošního roku,“ uvedl.

Vysazování vzácné rostliny je projektem záchrany rozchodníku huňatého v Česku, na němž se podílejí Botanický ústav Třeboň a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.