„U stálých italských obrazů je také doplněn, a to především pro mladé, kteří o tom neví nic, text Ježíše a také to, jak by na jeho slova měl reagovat člověk. Texty umístila řádová sestra Hana Gerzanicová, která nám na Chvojně už mnoho let pomáhá,“ připomněl Václav Potůček, který letos oslavil 85. narozeniny.

Obrazy jsou navíc ošetřeny i proti ultrafialovému záření, takže by neměly vyblednout a měly by si udržet svou barevnost.

Václav Potůček, dlouholetý zachránce chvojenského kostelíka, chtěl kolem něj postavit křížovou cestu už před dvaceti lety. Přes různé obstrukce se mu to ale podařilo až nyní. Jenže ani dnes někteří věřící, jak potvrdil tvůrce křížové cesty, z instalace křížů nadšeni nebyli a jeho úsilí kritizovali.

Zmiňovaná kritika se na Václava Potůčka snesla od dvou věřících nejspíš kvůli tomu, že prosazoval umístění křížové cesty spojované s křesťanstvím, do prostoru objeveném a užívaném Kelty. Ty mnozí křesťané pejorativně označují za pohany, ale korektnější je o nich mluvit jako o vyznavačích staré víry. A ač Václav Potůček patří také mezi silně věřící křesťany, je také členem Rytířského řádu sv. Václava a s takovým „škatulkováním“ se neztotožňuje.

„Nesnáším, když někdo o Keltech říká, že jsou pohani. Každý z nás má po předcích keltskou krev. Chtěl jsem skloubit křesťanskou tradici s poděkování Keltům,“ vysvětlil pro někoho nestravitelnou symbiózu. „Kdybych cestu udělal pro jednoho člověka, tak je to úspěch To, že se věřící stavěli proti vzniku křížové cesty, mě opravu mrzí,“ řekl s lítostí v hlase a přiznal, že její vznik na tomto místě plánoval právě s vědomím pozitivní energie, o níž Keltové věděli, a právě proto na tomto pozoruhodném místě na dohled Benešova před 2600 lety vybudovali oppidum.

Jenže mísení římskokatolických a keltských myšlenek dohromady nebyl jediný problém, který musel chvojenský stavitel křížů řešit. Od památkářů totiž nedostal povolení vztyčit kříže v prostoru oppida. To se rozprostírá kolem kostela na ploše zhruba 200 krát 80 metrů. Prostor je určený pro bádání archeologů a jeho případnému obnovení nesmí stát nic v cestě.

Kříže jsou proto dál od kostela, než tvůrce zamýšlel a obkružují tím mnohem větší prostor. Mezi jednotlivými čtrnácti zastaveními jsou pak vysazeny duby, z nichž některé už dosahují výšky tří metrů.

Bohoslužba za zemřelé se na Chvojně v kostele sv. Filipa a Jakuba koná v neděli 24. října od 14. hodin a je spojená s žehnáním nově vyzdobené křížové cestě. Mši celebruje benešovský římskokatolický farář Marcel Timko.