Jedna půlka bude věnována Petře Vopálkové, Která ji využije především na rehabilitaci. Petra se před devíti lety stala účastníkem dopravní nehody a od té doby je odkázána na invalidní vozík a plně závislá na pomoci druhé osoby.

A kam poputuje druhá půlka? Nejen o tom více povyprávěl spoluorganizátor akce, Muž roku 2009, který měl den po svém vítězství nehodu při skoku do vody na běžkách a zůstal ochrnutý na vozíčku, Martin Zach. "Druhá půlka výtěžku poputuje do spolku, který jsem založil asi čtyři roky po úrazu a je určena na nákup materiálů právě na speciální oblečení pro vozíčkáře. Tím podpoří přes třicet dalších vozíčkářů, kteří si toto oblečení zakoupí," řekl na úvod rozhovoru.

V čem je specifické oblečení?
Má speciální střih, v předu zkrácený, vzadu přes zadek prodloužený, aby nefoukalo na záda a aby se nesvlékalo. Dále speciální poutka, aby i člověk bez úchopu neměl problém se obléct, k čemu napomáhá i speciální zip nebo poklopec. Už rok máme i dámskou kolekci, předtím jsme oblékali jenom muže.

Ale spolek se nezabývá jenom šitím.
Spolek podporuje jednak lidi se stejným nebo podobným úrazem, jaký se stal mně, tím způsobem, že si většinou v Kladrubech, kam jezdím do rehabilitačního ústavu jako instruktor soběstačnosti, vybírám lidi a učím je různé vychytávky, které jsem se za těch deset let naučil. Jako je třeba přesun na lůžko, polohování, cvičení či posilování.

Kromě této akce kde ještě sháníte peníze?
Oslovujeme nadace, různé firmy, které nás podporují. Kromě Konopiště jsme jeden rok dělali pochod v Chrudimi, ale tam se to pak už neopakovalo.

Máte někoho na organizační záležitosti, nebo všechno děláte vy?
Kromě šití řeším všechno já, nakupuji, vybírám látky.

Jste spokojen s účastí na letošní akci?
Od počasí se všechno odvíjí, tak jsme moc rádi, že i letos, jako po dva předešlé roky, to vyšlo a bylo hezky, co ovlivnilo i vysokou návštěvnost akce, která sčítala přes 300 účastníků.

Vozíčkářům pomáháte také tím, že jim jdete příkladem jako sportovec. Jak to vypadá se soutěžením?
Čtvrtého listopadu se chystám do Dubaje na mistrovství světa v paraatletice, házím kuželkou. V únoru příštího roku se koná také soutěž v hodu kuželkou v Thajsku. Sezona pak pokračuje v červnu mistrovstvím Evropy v Polsku a vrcholem nadcházející sezony je v září paraolympiáda v Tokiu. V Čechách závodíme také, klub Atletika bez bariér v Pardubicích, pro kterou soutěžím, pořádá kromě jiného i mezinárodní mítinky, jedny z největších závodů v republice.