Oproti minulým rokům se však porodnost v benešovské nemocnici o něco snížila, řekl Petr Ballek, tiskový mluvčí Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. Zatím to tak na žádný baby boom nevypadá – i když je pravda, že jsme teprve v polovině kalendářního roku. Situace se může ještě změnit.

Dosavadní statistika nemocnice však hovoří poměrně jasně. „Oproti minulým letům - podle prvních měsíců - je to tak o cca šest až osm procent. Z tohoto pohledu je nutno vzít také v potaz skutečnost, že jsme rekonstruovali porodní boxy a nějaký čas působili v provizorních porodních sálech,” vysvětlil.

Přesto však v nemocnici předpokládají, že se situace vrátí ke konci roku do běžného standardu, co se týká počtu narozených miminek v benešovské nemocnici. „Ten je cca více jak jeden tisíc porodů ročně,“ podotkl Petr Ballek.

Dokazuje to i nemocniční statistika několika posledních let: v roce 2017 se v porodnici benešovské nemocnice odehrálo 1080 porodů. V roce 2016 to bylo 1084 porodů, kdy se narodilo 1092 dětí, z toho 8 dvojčat. V roce 2015 se narodilo nejvíce dětí v několika posledních letech: 1145 dětí, mezi nimi bylo dokonce deset dvojčat. „V roce 2014 se v benešovské porodnici uskutečnilo celkem 1064 porodů, což bylo o 6 více než v roce 2013,” řekl mluvčí benešovské nemocnice.

Petr Ballek navíc upozorňuje na to, že se do benešovské nemocnice nevydávají maminky pouze z Benešova a okolí, ale také z jiných měst, třeba z Prahy. „Jsou u nás velmi spokojeny, a to nejenom s lékařskou péčí, ale i s příjemným personálem a rodinným prostředím. Je to důkaz, že jsme nadregionální porodnicí. Navíc jsme letos otevřeli nové zrekonstruované porodní boxy snovým komfortním zázemím,” uvedl.

Jaké jsou ale nároky rodiček? Možná jste to zaslechli, případně máte zkušenost od někoho z okolí, že si žena přála mít u porodu doprovod – ať tatínka miminka, či třeba dulu.

Zaregistrovala ale benešovská nemocnice nějaká jiná přání nastávajících maminek v tomto ohledu, třeba jako alternativní metody porodu? „Žádné specifické, ani alternativní nároky jsme poslední dobou nezaznamenali, standardně vycházíme rodičkám, pokud to neohrožuje zdraví nebo provoz oddělení, maximálně vstříc. Včetně přítomnosti doprovodu u porodů. Proto jsme také rekonstruovali porodní boxy a vytvořili pro rodičky a doprovod velmi hezké a moderní zázemí,” dodal Petr Ballek, mluvčí benešovské nemocnice.

Rekordní Dílce

Deník zanalyzoval počty narozených dětí ve všech více než šesti tisících obcích republiky. Nejvíc jich přišlo na svět celkem nepřekvapivě ve velkých městech – tedy v Praze, Brně a Ostravě.

Když se ale absolutní čísla přepočítají k počtu obyvatel, pořadí „nejrozrozenějších“ obcí se promění. První příčku obsadí vesnička Dílce v okrese Jičín se třemi narozenými děti na tamních 56 obyvatel.

Takzvaná hrubá míra porodnosti tam činí 54,6, zatímco celorepublikový průměr je 10,8 narozených dětí na 1000 obyvatel.

Jak jsou na tom zmíněná velká města? Praze (i okolním městům a vesnicím) se daří, neb míra porodnosti je tam vyšší než celorepubliková. Brno a okolí se také nemusí obávat vymírání. Ale třeba Ostrava a další větší města v příhraničí Moravskoslezského kraje jsou na tom o poznání hůře – porodnost je tam nižší než celorepubliková.

A ve 528 tuzemských obcích ze šesti tisíc nepřišlo během loňského roku na svět jediné robě.