Na Benešovsku totiž ubylo velké množství ploch, kde se dříve brambory pěstovaly.

Jedním takovým zemědělským družstvem, kde s pěstováním této základní potraviny skončili už v roce 1994, je Jiskra Struhařov. Dalšími jsou třeba Zemědělská družstva Nova Bystřice či Chotýšany, kde produkci jedlých hlíz Solanum tuberosum ukončily už před osmi lety.

Brambory máme jen pro vlastní potřebu

„My pěstujeme brambory na třech hektarech. Ale pouze pro vlastní potřebu, jako naturálie pro naše lidi," uvedl Zdeněk Forejt, agronom akciové společnosti Podblanicko Louňovice pod Blaníkem s tím, že si na letošní úrodu nemohou stěžovat.

„Z těch tří hektarů jsme měli čtyřicet tun. Což je docela slušný výnos," pochvaloval si agronom Zdeněk Forejt.

Přesto ale s pěstováním ve velkém nepočítají. To by podle slov agronoma louňovické akciové společnosti vyžadovalo technologii, kterou nemají. A investovat do její koupě, by se prý nevyplatilo.

Naopak, kdo nepěstuje brambory jenom pro sebe, ale i k prodeji, je Antonín Chobot z Ratajů u Vlašimi. Na svém půl hektarovém políčku sází, okopává a poté sklízí tuto hlíznatou rostlinu prakticky už od sametové revoluce. Ovšem ani on neuvažuje, že by do budoucna své podnikání rozšířil.

S letošní úrodou jsme spokojení

„Letošní úroda byla slušná. Takový lepší průměr. Ale bohužel nemám prostory, kam bych nějaké větší množství brambor uskladnil," poznamenal Antonín Chobot, který svým zákazníkům účtoval až do vyprodání sedm korun za jeden kilogram brambor.

Snad jedinou firmou na Benešovsku, kde brambory pěstují a navíc ve velkém, je Zemědělské družstvo Čechtice. Letos na ploše 155 hektarů. Ostatně na této rozloze produkují onu jednoletou plodinu každý rok.

Pěstujeme si brambory i na sadbu

„Zhruba devadesát hektarů jsme dělali pro Intersnack Choustník, dvacet pro škrobárny. Deset jako naturálie pro naše zaměstnance a členy družstva a zbylých pětatřicet hektarů, coby sadbu na další využití," řekl Stanislav Kubálek, agronom ZD Čechtice.

Vzhledem k tomu, že prý byl zejména na desetihektarovém poli určeném pro vlastní potřebu dost vysoký výnos, má družstvo brambory i na volný prodej. Lidé si tak mohou koupit kilogram za osm až deset korun.

„Záleží na množství, které si chce člověk vzít," vysvětlil důvod pohyblivé ceny Stanislav Kubálek, který zároveň upozornil, že díky velkému zájmu zákazníků takzvaný konzum už v dohledné době dojde.