„Obecně se ví, že holubi přenášejí roztoče, například klíšťáka holubího,“ upozornila Jindra Taterová, vedoucí protiepidemického oddělení benešovského pracoviště Krajské hygienické stanice Středočeského kraje s tím, že klíšťák holubí může u člověka způsobovat silné život ohrožující alergické reakce.

Holubi ale mohou přenášet na člověka, nebo hospodářská či domácí zvířata i další choroby. „Například aviární tuberkulózu či salmonelózu,“ potvrdil Zdeněk Císař, ředitel Krajské veterinární správy Středočeského kraje.

Právě proto je logické, že čím méně holubů ve městech hnízdí, tím nižší je riziko přenosu nákaz na člověka.

Město Benešov i z tohoto důvodu, zatím ale zejména proto, že holubí trus poškozuje stavby nebo umělecké předměty, každoročně redukují početní stavy těchto opeřenců.

„Holuby odchytáváme v Benešově každý rok. V rozpočtu na to máme osmdesát tisíc korun,“ uvedl místostarosta Benešova Roman Tichovský.

Z historického pohledu je podle vedoucího odboru životního prostředí Městského úřadu Benešov Tomáše Heřmánka, který má tuto problematiku na starosti, situace nejméně o šedesát procent lepší než dříve.

„Během jedné odchytové sezony ubude v Benešově zhruba pět set holubů,“ uvedl Heřmánek, ale připomněl, že počty odchycených ptáků jsou v posledních letech prakticky stejné. Z toho je proto patrné, že ani odchyt populaci holubů nemůže zcela vyhubit.

„Je ale nemyslitelné, že by z města holubi zcela zmizeli. Takový stav nejspíš nikdy nenastane,“ míní vedoucí odboru ŽP Tomáš Heřmánek.

Období, kdy je nejvhodnější odchytávat opeřené šiřitele nemocí je zima. Holubi mají méně potravy a snadno sami vlezou do klecí se zrním. „Odchyt, následné odborné usmrcení a likvidaci v kafilérii pro Benešov zajišťuje najatá firma,“ upřesnil Heřmánek.

Úsilí Benešova ztěžují ale někteří jeho obyvatelé. Ti holuby krmí. Děje se tak většinou na Masarykově náměstí. Právě tam jsou holubí hejna nejvíce patrná. Jenže vyhláška města krmení jako takové nezakazuje. Zakazuje sice jeho znečišťování, je však otázkou, zda krmení je skutečně znečišťování veřejného prostranství. A holubi, kteří opravdu znečišťují kde co se vyhláškami nezabývají.

CO DOKÁŽÍ VE MĚSTECH HOLUBI

Jeden holub vyprodukuje průměrně za rok 10 až 12 kilogramů trusu, který ničí fasády domů a sochy. Zároveň je zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a alergenů. Městské populace holubů se tak významně podílejí na přenosu některých zoonóz, k nejčastějším patří ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza. Holubi jsou rovněž častými hostiteli viru klíšťové encefalitidy. Z prvoků jsou holubi nejčastěji nakaženi trichomonádami a toxoplasmózou. Nemocní či mrtví holubi se snadno stanou kořistí koček, které jako definitivní hostitelé přenášejí nákazu na člověka, případně na další zvířata.

Z alergologického hlediska jsou holubi významným zdrojem roztočů. V jejich hnízdech přežívá celá řada druhů roztočů. Společně s ostatními mikroskopickými částečkami jsou základem prachu, roznášeného nejen po napadených objektech, ale i v blízkém ovzduší, a mohou působit jako alergeny. Čím více jsou takové objekty napadeny (velké vrstvy trusu, hnízda a mumifikované trupy uhynulých holubů na půdách), tím je větší pravděpodobnost výskytu alergických reakcí v nejbližším okolí. Zdroj: www.ulekare.cz