Chutná vám maso z divočiny? Pak se mějte napozoru, zda skutečně konzumujete prověřené pokrmy. Pokud ne, mohlo by se vám stát, že se nakazíte trichinelózou.
Toto onemocnění je sice ojedinělé, avšak ne zcela vyloučené. Že se v republice tu a tam u některých divoce žijících zvířat vyskytuje, potvrdili nedávno veterináři v katastru obce Řeka na Frýdeckomístecku.
„V rámci rutinního veterinárního vyšetřování na přítomnost larev svalovce (trichinela spiralis) zjistily orgány státního veterinárního dozoru u ulovené mladé bachyňky, lončáka, přítomnost tohoto parazita,“ uvedl Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR.
Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy je to potvrzením toho, že je opravdu absolutně nutné všechna ulovená divoká prasata před uvedením do tržní sítě i před konzumací v domácnosti lovce nechat vyšetřit na přítomnost trichinel.
Pro člověka je nemoc trichinelóza, kterou mohou způsobit v mase obsažené larvy svalovce, velmi nebezpečná. Určitě nelze riziko onemocnění trichinelózou brát na lehkou váhu. „U nás nebyla více než padesát let u lidí zjištěna, to však neznamená, že pozornost není na místě. Poslední výskyt u lidí byl v Čechách zaznamenán roku 1954 ve Smrdově u Pacova, kdy onemocnělo 11 lidí, z nichž dokonce tři zemřeli,“ varuje Duben.
U volně žijící zvěře se lze v naší republice čas od času s výskytem trichinel podle veterinářů setkat, naposledy na počátku září loňského roku u divočáka uloveného ve Východočeském kraji, nyní pak u divočáka uloveného v kraji Moravskoslezském.


Myslivci mají svá pravidla a postupy


„Proto také apelujeme na všechny, kdo využívají maso černé zvěře, tedy divokých prasat, k přípravě pokrmů, zejména ve veřejném stravování. Ti musí odebírat zvěřinu jen vyšetřenou a oficiálně prohlédnutou veterinárním lékařem a i odpovídajícím způsobem označenou. I lovci, kteří požívají maso divočáků ve své domácnosti, si musejí nechat svůj úlovek vyšetřit. Riskovat se nemusí vyplatit,“ upozornil mluvčí veterinární správy.
„Když myslivec uloví prase, má několik povinností. Okamžitě jej musí opatřit plombou, poslat vzorek na test přítomnosti svalovce a maso ošetří takovým způsobem, aby ho mohli odevzdat hospodáři mysliveckého sdružení, který ho buď rozdělí členům, kteří na něj mají nárok. Maso může také prodat do výkupu zvěřiny, aby z utržených peněz pokryli část nákladů na provoz honitby. Je i třetí varianta, kdy myslivci dají maso jako kompenzaci škod majitelům nebo uživatelům honebních pozemků,“ vysvětlil Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty s tím, že pokud by člen sdružení postup nedodržel, dopouští se pytláctví.


Veterináři řešili srny v řeznictví


Na Benešovsku takový případ zatím předseda Okresní myslivecké jednoty Jan Staněk neřešil. „Povinnost odesílat vzorek na vyšetření, které je zdarma a buď na počkání nebo do druhého dne na jatkách, vyplývá z veterinárního zákona. Nedovedu si představit, že by to někdo neudělal, tedy pokud by se nejednalo o pytláctví. Ohrozil by tak každého, kdo by maso konzumoval,“ řekl.
K poslednímu případu, kterým se benešovská veterinární správa zabývala, došlo v lednu minulého roku v Neveklově. Do zdejšího řeznictví se dostaly dvě zabité srny bez plomb. „Od této záležitosti jsme nic podobného neřešili,“ uvedl vedoucí oddělení hygieny veterinárního inspektorátu v Benešově František Macek.
„Nanejvýš vhodné je také varovat turisty před konzumací uzenin a různých pochoutek vyráběných „podomácku“. Několik případů onemocnění člověka trichinelózou bylo za posledních sedm let hlášeno z Rumunska. Letos je hlášeno 21 případů Španělů a Švédů po španělských domáckých klobáskách z masa divokých prasat, jeden případ už zaznamenali i v Polsku. Kuriózní případ trichinelózy zaznamenali v roce 2004 ve Francii po pečeném šakalovi, kterého ochutnal turista v Alžírsku,“ dodal Josef Duben.