„Kolíky jsme zatloukli po obou stranách silnice. Každý úsek má zhruba šest set metrů,“ přiblížil myslivecký hospodář spolku Háj Pecerady Jiří Frischmann.

Rozteče dřevěných hranolů, na něž se instaluje pachová pěna, jejímž úkolem je upozornit zvěř na nebezpečí a odradit ji od vstupu na silnici, jsou sedm metrů.

„Na úseky s pachovými ohradníky zavazují další zhruba stejně dlouhé bez tohoto opatření. Na nás, členech spolku, je nyní třináct týdnů monitorovat situaci ohledně střetu zvěře s automobily v úseku s ohradníkem i bez něj,“ popsal úlohu myslivců, kteří silnici, tehdy ještě bez pachových ohradníků, monitorovali už loni.

„Ohradník jsme instalovali zdarma v rámci brigády, ale materiál stál zhruba sedmadvacet tisíc korun,“ uvedl hospodář.

Další práce budou následovat

Zadání a také financování celé záležitosti domluvilo s peceradskými nimrody Centrum dopravního výzkumu Olomouc. To je od roku 1993 veřejnou výzkumnou institucí a je právním nástupcem federálního Výzkumného ústavu dopravního v Žilině.

Právě do Olomouce doputuje za zmiňovaných třináct týdnů hlášení o nehodách způsobených střetem se zvěří. K údajům se myslivci dostávají prostřednictví Policie ČR, hlášení řidičů ale také sběrem vlastních informací.

Instalací pachové pěny práce peceradských myslivců na ohradníku u silnice z Týnec nad Sázavou do Benešova nekončí. Už za dva týdny se tam vrátí.

„Pěnu, která při tuhnutí trochu nabyla, seřízneme a do zbytku stříkneme pachový koncentrát. Ten by měl být účinný zhruba další čtyři měsíce,“ dodal Jiří Frischmann s tím, že Myslivecký spolek Háj Pecerady má v současnosti 29 členů a hospodaří na honitbě s plochou 1115 hektarů.