Situace to v uvedených částech není vůbec nová. Jen se současným, extrémním horkem a především suchem, zmizela voda v řadě dalších studní. Rychle a najednou.

Nejhůř jsou na tom lidé v Peceradech. Tam už radnice nechala na náves, natrvalo, přistavit cisternu s pitnou vodou. Do Zbořeného Kostelce ji přistavuje podle požadavků tamních občanů. Pro životadárnou tekutinu si v Peceradech chodí i řada seniorů. Třeba babička ženy, která nechce zveřejnit jméno, se tahá s těžkými kýbly. Pro vodu tam jezdí i Josef Mičík, jehož domácnost je bez vlastního zdroje už čtyři měsíce.

„Kvůli tomu jsme si před pár dny koupili dva barely. Na pití ale vodu kupujeme v lahvích. Ruce si však stále myjeme jako lidi v Africe, v mističce s dešťovou vodou. Sprchovat se jezdíme k synovi do Benešova,“ popsal útrapy rodiny senior.

Také v Podělusech situace není růžová. „V kopané studni vodu už nemáme, ve vrtané zatím ano. Ale žádná sláva to není,“ přiznal obyvatel Podělus, který si nepřál být jmenován. Potvrdil však, že někteří lidé v jeho okolí ve studních vodu už vůbec nemají.

Nejhlasitěji volá po řešení situace v Peceradech a pak ve Zbořeném Kostelci. Obdobně na tom jsou domácnosti z krusičanských rodinných domů stojících u silnice z Týnce do Benešova.

O potřebě výstavby vodovodu hovořil v souvislosti se svou obcí, už téměř před třiceti lety někdejší starosta Pecerad, Milan Bena. „Chtěli jsme stavět vodovod, ale pak jsme přišli o samostatnost a už k tomu nedošlo,“ vzpomínal tehdy.

Přitom se situace se srážkami, které napájí podzemní zdroje, rok od roku zhoršuje. Od dob starostování Milana Beny přibyly nejen další rodinné domy, ale s nimi i studny. Těch dokonce ještě více.

„Už zhruba dva roky město poskytuje dotaci občanům na vrtání studní ve výši třiceti tisíc korun,“ potvrdil starosta Týnce Martin Kadrnožka.

Tam, kde nemají lidé vlastní vodu, pomáhá dovoz vody v cisterně.

Závody ve vrtání studní v okolí Týnce ale zdaleka nekončí. Přesto se podle starosty města v Peceradech a Zbořeném Kostelci bude stavět městský vodovod.

Mohlo by se s tím začít za dva až tři roky. Přitom o této potřebě lídři týnecké radnice hovořili při setkáních s občany Pecerad a Zbořeného Kostelce už na konci roku 2016. Za rok a půl se ale problematika posunula jen neznatelně.

„Během srpna bychom chtěli vyhlásit výběrové řízení na projektování vodovodu a po něm budeme řešit jeho financování,“ uvedl včera starosta Týnce.

Už při zmiňovaných setkáních radnice stavbu vodovodu podmiňovala jednak závazkem domácností k odběru a pak také spolufinancováním ve výši 50 tisíc korun. Kolik si lidé na vodovod připlatí, bude ale jasné až po vyhotovení projektu a zodpovězení otázky, zda Týnec na stavbu sežene dotace. Ještě před tím ale bude nutné se domluvit s majiteli pozemků, přes něž trubky s vodou povedou. Vodovod má být napájený z Týnce, nikoliv přímo ze studní v Peceradech, které zčásti zásobují i samotný Týnec.

„Studie, kterou máme, potvrdila, že právě tohle je nejefektivnější varianta a je levnější než budování vlastních zdrojů v uvedených obcích,“ dodal Martin Kadrnožka.

Část vodovodu mohla být ve zmiňovaných městských částech, alespoň podle starousedlíků, už dávno hotova. „Vždyť u nás se v ulici kopalo již třikrát.

Nejdřív tu pokládali kabely, pak tu kopali kvůli plynovodu a nakonec kvůli kanalizaci. Teď se bude kopat znovu?“ kritizuje neschopnost domluvy Josef Mičík.

Právě tak to řešili před nedávnem například v Poříčí nad Sázavou. V roce 2009, kdy se kanalizace v Peceradech dokončovala, to ale bylo jinak.

„Byla to otázka peněz,“ připomněl starosta města. „Byla krize a Týnec neměl ani korunu navíc. Pokud bychom do jednoho výkopu chtěli umístit kanalizaci i vodovod, musel by být širší a tím také dražší. Zakázku za 200 milionů korun už město rozšířit o třetinu, možná polovinu, nedokázalo,“ vysvětlil starosta Týnce.