„Na služebnu nám ve středu telefonicky oznámil starší občan, že se ve sklepním prostoru bytového domu nachází pes, který je dehydrovaný a nehýbe se,“ uvedl velitel strážníků Luboš Baranec.

Muž viděl v přítmí sklepa nehybné zvíře. Holí ho jemně „osahal“, a protože zjistil, že se nehýbá, usoudil, že je značně zesláblé.

Na místo proto dorazila hlídka strážníků. Ta psa pod schody domu skutečně našla.

Při prvním pohledu bylo zřejmé, že by se mohlo jednat o plemeno Husky.

„Ještě před tím, v šeru sklepa, než strážníci na místo, kde zvíře leželo, posvítili baterkami, vypadal pes jako živý. Pak ale zjistili, že se jedná o plyšovou hračku,“ dodal Baranec.

Sklep údajně využívá k přespávání bezdomovec a plyšové zvíře mu nejspíš sloužilo jako polštář.

Ta nevšímavost může zabíjet

Možná někoho ta zpráva pobavila. Přiznám se, zprvu jsem se také zasmál. Ale jen trochu. Počínání seniora, který přivolal strážníky ke tvorovi, jenž potřeboval pomoci, zasluhuje více, než výsměch, uznání a pochvalu. Muž konal v dobré víře a je zcela podružné, že se ze zvířete nakonec vyklubala pouhá hračka. Přiznejme si. Kdo z nás by v případě pochybností volal strážníky? Řada z nás by určitě jen máchla rukou a ospravedlnila si vlastní pohodlnost ujištěním, že to není naše věc. Jenže, co kdyby pod schody ležel skutečně zubožený tvor. Ta lhostejnost k němu a potažmo vlastně i k sobě navzájem, může zabíjet.

zdenek.kellner@denik.cz