Vlastní vodovod


Právě pitná voda obec s 780 lidmi, trápila od sedmdesátých let minulého století. Před tím, dvacet let, fungoval místní vodovod, takřka bez potíží.
„Vybudovali jsme si ho už někdy v padesátých letech svépomocí," vzpomíná František Zvolský (54), starosta už třetí volební období, který od roku 1990 pro obec pracoval i jako řadový zastupitel a od roku 1998 jako místostarosta.


Kontaminace vody

Industrializace zemědělství a stále častější a nadbytečné používání umělých dusičnatých hnojiv, přineslo v roce 1988 zákaz používání vlastní, mračské pitné vody.
„Ve vodě v našich obecních studních byla naměřena koncentrace dusičnanů výrazně překračující hygienické normy, ale naštěstí jsme náš vodovod mohli napojit na vodu ze Želivky. V Podmračí je totiž přečerpávací stanici přivaděče Javorník Benešov," vysvětlil starosta Mrače.


Dočasné řešení


Jenže i tohle řešení mělo kvůli rozrůstající se obci jen dočasnou platnost. Přivaděč sice dával vody dostatek, ale přes mračské rezervoáry nestačil zásobovat obyvatele v požadovaném množství a odběr tak nakonec narazil na možnosti místního vodovodu.
„Situace se zhoršovala až dospěla do bodu, kdy voda přestala téci i v noci, kdy byl minimální odběr a bylo nutné obyvatele zásobovat pomocí cisteren," potvrdil František Zvolský s tím, že o nutných změnách se v Mrači hovořilo už mnoho let. Jenže ty stále nepřicházely. Obyvatel Mrače však stále, i když jen pozvolna přibývalo a tento trend platí víceméně dodnes. Na rozdíl od jiných „vesniček střediskových", Mrač nemá své klasické osady, jimiž v podstatě jsou vsi, které ztratily svou samostatnost. Osady sice Mrač má, ale jsou to jen ty chatové, od centra vzdálené natolik, že přivedení vodovodu až tam, nepřichází prakticky v úvahu.


Nový přivaděč


„V roce 2007 až 2008 jsme vybudovali naštěstí nový přivaděč a napojili ho na náš vodovod. Od té doby máme vody dost. Měli jsme jí dost i letos v létě, kdy bylo extrémní sucho," popsal nedávnou situaci starosta.


Kanalizace

Další problém, který se Mrači podařilo vyřešit až v posledních letech, je kanalizace. Smělé plány vždy skončily na nedostatku peněz. To se změnilo až po „sametu", vstupu Česka do Evropské unie a otevření dotačních zdrojů.
„Bylo to náročné, výzva k podávání žádostí o dotace se pořád oddalovala, ale nakonec se nám po čtyřech letech podařilo kanalizaci vybudovat," líčí František Zvolský.
Prioritou Mračských byla sice klasická gravitační kanalizace, ale na ni by obec ani s podporou, nedosáhla. Proto je v Mrači kanalizace tlaková. Díky nové čistírně odpadních vod už obyvatelům slouží prvních šest týdnů. Stála 56 milionů korun a třicet procent z částky zaplatila obec.
Po výstavbě vodovodu, respektive nového mračského přivaděče byla obec finančně vyčerpaná a po místních chtěla za připojení kanalizace finanční spoluúčast. To ale někteří odmítli a nepřipojili se. Obec nakonec od příspěvků i díky dotacím zcela ustoupila a už nyní její vedení přemýšlí o připojení zbylých nemovitostí za stejných podmínek.
„Lidi to ale nějaké peníze také stálo. Od jímky umístěné na jejich pozemku si platili připojení ke své nemovitosti, museli si postavit svou elektrickou přípojku," řekl starosta a připomněl ještě, že v současné době uživatelé kanalizace platí stočné a třetina z něj připadne na obnovu sítě. Kanalizace v Mrači ještě zlepšuje kvalitu vody v Benešovském potoku, který protíná obec.
„Už tam znovu žijí pstruzi," raduje se starosta.
Aby to tak zůstalo, hodlá obec vydat vyhlášku, která by si měla poradit, i když o tom hovoří i zákon, s těmi, kteří ze svých septiků mají přepady a splašky vypouštějí do přírody.
Mezi drobnější investiční úspěchy pak řadí Mračtí vybudování schodiště k vlakovým zastávkám.


Soužití s podniky

Spolužití obyvatel Mrače s tamním lomem vyústilo v dohodu, že provoz je nyní omezen na pět dnů v týdnu a podle starosty ve výjimečných případech na sobotní dopoledne.
„Trápí nás ale nákladní automobilová doprava z lomu, která zatěžuje obyvatele v Podmračí," popsal problém František Zvolský.


Obecní les

Obec Mrač v roce 2006 získala zpět od vojska 128 hektarů lesa v Tužince, který jí historicky náležel. Úvahy, co s lesem a hlavně objektech, které jako muniční sklady využívala armáda, skončily nakonec zbořením dvou z nich a vysázením nového lesa. Jeden z objektů pak Mrač zachovala pro další, zatím neupřesněné využití.
„Komerční využití hal nebylo možné, příjezdová cesta vede přes pozemky Lesů ČR a ty nechtěly, aby kolem jejich bažantnice jezdila nákladní auta," připomněl starosta.
Výraznějšímu rozvoji obce nyní brání nedořešená školská otázka. Obec nemá svou mateřskou ani základní školu, i když školka v obci funguje. Je však soukromá a na školné většina rodičů v Mrači nemá. Přesto zařízení využívá sedm místních dětí. Ostatní rodiče vozí potomky do mateřinek v Nespekách nebo Petroupimi. Všem pak přispívá obec osmi sty korunami měsíčně.


Problematika škol


Mračské děti chodí do škol v Poříčí nad Sázavou. Jenže tamní MŠ i ZŠ přestávají stačit potřebám i samotného Poříčí, které se prudce rozvíjí. Mrač sice platí příspěvek na školné za své děti, garanci na přijetí do školy však nezískala.

Celý článek najdete v tištěné podobě Benešovského deníku s datem 25. listopadu 2015