Milá atmosféra zaplnila každý kout oddělení. A to je přesně to, co primářka následné rehabilitační péče považuje za nezbytné. Nejen příjemné, až rodinné prostředí, ale především podporu a motivaci se snaží zdravotníci tohoto oddělení svým pacientům poskytnout. “Nechci, aby bylo oddělení podobné nemocnici. U nás již nejde o život. U starších pacientů proto řešíme hlavně motivaci, a to zda se chtějí uzdravit. Takové drobnosti, jako oslava narozenin, je povzbudí,” podotkla primářka oddělení Marie Mrvová.

Podle jejích slov jsou na oddělení pacienti, kteří již po šedesátce na svůj život rezignují. Nic je nežene dál. Naopak devadesátiletá Marie Říhová stále mluví o tom, jak se musí doma postarat o své pole s dvanácti brázdami brambor. A to předurčuje její brzké zotavení. “Paní Říhová u nás bude ještě asi čtrnáct dní. Jednou při vizitě nás napadlo, že by oslava jejích narozenin mohla být příjemným zpestřením nejen pro ni, ale pro všechny pacienty. Sice nevíme, zda to budeme opakovat, ale i tak je hezké, že jsme se mohli všichni sejít, a že jsem se mohli soustředit na něco jiného než na zdravotní stránku pacientů,” dodala Marie Mrvová.

Pro oslavenkyni Marii Říhovou byla akce velkým překvapením. Podle jejích slov jí z toho bylo až do breku, nečekala, že se v nemocnici může něco takového konat. “Radost mám ze všeho. V nemocnici nemám co dělat. Chvíli koukám na televizi, potom vzpomínám na život. Na první republiku, kdy jsem chodila do školy. Na tatíčka Masaryka. Také na to, jak jsem se s manželem přestěhovala do Děkanovic, a jak v té době byli lidé milé a upřímní. Což už teď vůbec není,” svěřila se Marie Říhová s tím, že nezapomíná ani na svoje bramborové políčko. Hospodářská práce ji provází celý život, a taky proto ji tato činnost velice baví. “Všechno na políčku dělám sama, letos z toho ale asi nic nebude. Jestli dá Pán Bůh, tak další rok už budu moct zase hospodařit,” dokončila Marie Říhová.