Soutěž oceňuje nejlepší reakce na problémy spojené se změnou klimatu.

Podblanický projekt si uznání zasloužil i díky soustavné výsadbě stromořadí kolem cest, které od dob Marie Terezie nemá v Česku obdoby. Kolem Blaníku totiž nadšenci, dobrovolníci a obce obnovili více než 200 kilometrů alejí, které tvoří 30 tisíc stromů. Ovocné dřeviny přitom tvoří 189 alejí, ostatní listnáče pak dalších 124.

„Ocenění je pro nás skvělý úspěch,“ zhodnotil Karel Kříž, odborník na dřeviny z Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi. „Ceníme si toho o to víc, že pro náš projekt hlasovali místní a že se jim naše počínání líbí. Dostali jsme téměř 1800 hlasů a to je úžasné,“ prohlásil.

V obnově se dál pokračuje

V obnově alejí se podle něj pokračuje dál. „Pro nás to neznamená, že musíme vysázet pět set nebo tisíc kilometrů alejí. Pro nás to znamená, že chceme pokračovat ve změnách v krajině,“ dodal.

Také proto bude pokračovat výsadba nových alejí a obnova těch chřadnoucích, ale třeba také tlak na zemědělce, aby zmenšovali výměru monokulturních polí a místo „nekonečných“ lánů hospodařili na menších plochách, které jsou příznivější pro celou přírodu. Dále také bude pokračovat návrat vody do přírody formou vzniku rybníků či tůní.

Večerní Týnec nad Sázavou: Benešovská ulice.
PODÍVEJTE SE: Tak vypadá Týnec nad Sázavou, když většina lidí ještě spí

Vlašimští ochranáři při vyhlašování laureátů navázali partnerství s kolegy z Rakouska, kteří podle Kříže velmi kvitovali například to, že se do ekologických aktivit s lidmi a organizacemi na Podblanicku zapojilo už přes 70 obcí.