Podle starosty města Petra Hostka (ČSSD) je navýšení logickým krokem vývoje městských obchodních společností.

„Důvodem změn je snaha využití všech možností a výhod, které nám forma eseróček poskytuje a to především prostřednictvím daňové optimalizace,“ uvedl starosta a už dříve vysvětlil, že se tak může dít díky daňové uznatelnosti investic uvedených městských společností.

Ty dříve investovaly své, od města získané peníze, ale do městského majetku. A právě takové výdaje nemohly být zařazené do daňového přiznání. Jenže nejednoznačně lze podle někdejšího starosty města Jaroslava Hlavničky (VPM) posuzovat i onu daňovou optimalizaci. A to přes to, že se uplatňuje v celém Česku. Benešov totiž není prvním městem, které k takovému procesu přistoupilo.

„Město by se nemělo zbavovat kontroly nad svými společnostmi,“ je přesvědčen Jaroslav Hlavnička přes všechny pojistky v podobě kontrolních orgánů.

Kvůli dvojutkání českých hokejistů se Švýcary musí veřejnost počítat ve dnech 4. a 5. dubna s dopravním omezením v okolí bazénu, zimního stadionu a gymnázia.
Příbram fandila reprezentaci

Ty samozřejmě benešovské obchodní společnosti mají. Město, jako jejich jediný společník, má svou radu a ta je jejich nejvyšším orgánem - valnou hromadou. Předkladatelé návrhu z vedení města nechali ale odhlasovat navíc ještě vznik dozorčí rady.

„Dozorčí rada být nemusí. Kontrolovat může Finanční výbor a Kontrolní výbor zastupitelstva. Tím by se ušetřilo téměř tři sta tisíc za rok. Při odměně dva tisíce měsíčně pro každého člena dozorčí rady u všech společností, jsou to takové peníze,“ připomněl Roman Tichovský (ODS).

Podle současného starosty ale výbory kontrolovat nemohou. Členové městských orgánů totiž nesmějí nahlížet „pod pokličku„ obchodních společností. To mohou právě členové dozorčí tady. Do ní bude své zástupce opozice teprve nominovat.

Nesrovnalosti nastaly při jednání také v okamžiku, kdy Luboš Machulda (VPM) upozornil, že jednatelé podle nových zakladatelských listin smí kupovat a především prodávat majetek nad 100 tisíc korun jen se souhlasem jediného společníka, tedy města.

„Takhle je možné prodat majetek za pět milionů korun, pokud se jeho cena stanoví na 99 tisíc,“ připomněl Machulda.

Takový výklad ale starosta města označila za nerealizovatelný a hraničící s demagogií. Machulda přitom navrhl, aby bylo jednoznačně v dokumentu uvedeno, že se bude v případě prodeje jednat o pořizovací cenu věci. Ale jeho návrh zastupitelstvo neschválilo.

Ilustrační foto.
KRÁTCE: ocenění kantorům, nové kruhové objezdy