„V současnosti se soutěží v cenách o dvacet až třicet procent levněji, než je odhadovaná cena,“ potvrdil votický místostarosta Jiří Slavík, připomněl ale, že to platí zejména u zakázek letošních. „U těch starších soutěžených letos se ale stále firmami nabízené ceny pohybují v úrovni kolem rozpočtové ceny,“ dodal. Popisovaný jev je odrazem stagnace cen materiálu nebo dokonce jejich poklesu. Současně města nyní také tolik neinvestují a šetří peníze na horší časy. To s sebou přináší nižší počet veřejných zakázek a tím také snahu firem sehnat alespoň nějakou práci. Potřebují totiž vydělávat zejména kvůli udržení zaměstnanců. Bez nich stavební byznys dělat nelze.

Když stroje stojí

Některé společnosti navíc drtí leasingové splátky za nové strojní vybavení. „Když stroje stojí, je to pro firmy to nejhorší, co je může potkat. Proto své zakázky dělají s nižší marží, tak, jako před několika lety před prudkým zdražováním,“ vysvětlil místostarosta. „Práce bylo hodně a firmy braly jen ty zakázky z nichž měly nekřesťanské zisky. Teď práce už tolik není, proto ceny klesají,“ řekl Slavík. Zatímco dříve byla situace taková, že radnice firmy div ne obvolávaly, nyní se o veřejné zakázky hlásí více uchazečů.

Platí to jak ve Voticích, tak například i v Benešově. „Zájem o práci, kterou nabízí město, je výrazně vyšší, než dříve. To se nám hlásily jedna nanejvýš dvě společnosti. Teď je běžné, že se o zakázku uchází pět i vice firem,“ popsal benešovský místostarosta Roman Tichovský. Fenoménem dneška ale také je, že firmy, které se ucházejí o zakázky města Benešova nenabízejí ceny nad ceníkovými položkami. „Dříve se nám stávalo, že ani za ceníkovou cenu jsme nemohli nikoho sehnat,“ potvrdil místostarosta.

Firmy je třeba pečlivě vybírat

Podle něj ale ceny zatím neklesly na úroveň před vypuknutím pandemie covidu 19. A přesto, že některé firmy nabízejí hodně nízké a na první pohled atraktivně nízké ceny, investoři zůstávají ve střehu. „Zpravidla vybíráme zájemce, kteří nabízejí nejnižší cenu. Ale u firem, které jdou proti položkovým cenám dolů o deset a více procent, je nebezpečí, že kvalita prací bude odbytá a průběh výstavby nebude takový, jak si představujeme,“ dodal.

Trochu jiná situace je ve Vlašimi. Podle starosty Luďka Jeništy se město pokaždé, ať už dříve, nebo nyní, dostalo při tendrech pod projektovanou cenu a nějaký výrazný skok v cen zakázek směrem dolů, zatím nezaznamenalo. „Možná je to také tím, že jsme letos neměli nějakou velkou investiční akci v hodnotě desítek milionů korun. Drobné zakázky za nižší ceny zadáváme našim technickým službám,“ vysvětlil starosta.