Díky dotacím ve Vlašimi zrekonstruovali tři náměstí, nádraží, koupaliště, zámek, volnočasové středisko pro děti a mládež, kruhové křižovatky, spolkový dům, obě základní školy, zámecký park, mateřinku či hřiště. Za poslední čtyři volební období do Vlašimi přitekly stovky milionů dotačních korun.

Z tohoto konstatování ale může také vyplývat, že město už má vrchol dotačních příjmů za sebou. A také to, že ho čeká už jen dotační sestup. Jenže právě takový scénář odmítá Luděk Jeništa, starosta tohoto dvanáctitisícového města. I on bezpochyby patří do seznamu pozoruhodností Vlašimi. V říjnu se stal už počtvrté v řadě lídrem radnice.

„Věřím, že náš dotační boom zdaleka neskončil,“ uvedl a připomněl, že Vlašim má za sebou realizaci řady velkých projektů podpořených evropskými penězi. „ Teď sbíráme menší dotace, ale jedeme dál. Bedlivě sledujeme možnosti, a pokud korespondují s našimi potřebami, jdeme „do toho“.

Některé akce podpořené finančně zvenčí, překlenou rok 2018. K těm větším patří například půdní vestavba a výtah na ZŠ Sídliště nebo kruhová křižovatka u obchodního domu Billa, ale také chodník mezi Vlašimí a Domašínem, v Bolince, ve Vlasákově ulici, kompletní Severní ulice či první etapy ulic Ppor. Příhody a Navrátilovy. Vedle stavebních akcí se ve Vlašimi také rekonstruuje vodovod a kanalizace.

„Celkově tyto akce přesáhly částku 130 milionů korun, dotace pomohly necelými 100 miliony,“ upozornil Luděk Jeništa.

Uvedené akce ale nejsou poslední, které chtějí ve Vlašimi dokončit. Na další má město zpracovaný strategický plán rozvoje do roku 2025. Právě tento dokument slouží městu jako scénář, podle něhož „jede“.

Přesto některé záměry zůstávají zatím jen na papíře. Na parkovací dům, krytý plavecký bazén, ubytovnu ve sportovním areálu, přestavbu bývalého zimního stadionu, rekonstrukci Kulturního domu Blaník město ze svého nedosáhne. „Proto sledujeme vývoj na evropském a národním dotačním poli a zároveň činíme kroky, abychom byli připraveni,“ potvrdil starosta.

To potvrzuje například i šestimilionová dotace, díky níž ve Vlašimi přistaví třídu u jedné z mateřských škol.

Podle muže, který ve Vlašimi žije už čtvrt století a který nechce zveřejnit své jméno, protože ho prý každý zná a nechce se stát terčem výčitek nebo posměchu, by radnice ale měla „přitlačit“ zejména na rychlejší opravy v oblasti dopravy.

„Na můj vkus dopravní stavby probíhají ve Vlašimi příliš pomalu. Kromě toho bych přivítal také, kdyby tu postavili krytý bazén. Ten má přece i Benešov,“ dodal se smíchem padesátník.

Ve Vlašimi slabá místa znají, proto se chtějí také hodně věnovat právě místním komunikacím. Ale také obnově vodohospodářského majetku.

Všeobecný úbytek počtu dotací a jejich finanční výše, o nichž je zmínka v úvodu článku, vysvětluje Luděk Jeništa tím, že hodně peněz jde do státních a krajských komunikací.

„A ačkoli nám to ztěžuje dopravu, je to moc dobře. To prostě musíme přetrpět. Vypsané programy jsou trochu jiného charakteru a jednoznačně negativně na čerpání působí také daleko vyšší procentuální povinná spoluúčast. Ta se ze někdejších 10 až 15 procent dostala na dnešních 50 až 60 procent a to už je někdy velká finanční zátěž,“ přiznal vlašimský starosta.

I když si podle svých slov nestěžuje. „Evropské dotace Vlašimi i mnoha dalším městům obrovsky pomohly v jejich rozvoji a kdo „spal“, propásl velkou příležitost. Já jsem ale na svůj tým dost pyšný,“ dodal Luděk Jeništa.