Na poslední zářijovou sobotu pro ně přichystalo Dětský den plný her a soutěží, jehož součástí byla například přehlídka stejnokrojů československé armády z let 1918 až 1992, ukázky vojenské techniky nebo předvedení výcviku služebních psů.

Celkem se soutěžilo v sedmi soutěžních disciplínách, které byly hodnoceny podle věku. Kategorie první zahrnovala předškoláky, druhá žáky prvních až pátých tříd základních škol, třetí šesťáky až deváťáky, a poslední, čtvrtá, soutěžící ve věku 16 až 17 let.

Do celé řady soutěží se zapojili i dospělí

„Ačkoli převažovaly děti kategorie dvě a tři, našlo se i veliké množství mladíků ve věku skoro dospělém, kteří neskrývali svoji fascinaci vojenstvím a soutěžili se stejným nasazením jako malí špunti," zdůraznil Andrej Halada, tiskový mluvčí Vojenského historického ústavu (VHÚ) Praha s tím, že celkem prošlo všemi sedmi soutěžními stanovišti před tři stovky dětí. Bránou lešanského muzea pak více než tisíc návštěvníků.

Podle Andreje Halady patřila mezi nejoblíbenější zkoušku sportovní dovednosti šplhací síť a překonávání lanové lávky. Pro některé borce to byl úkol, jehož splnění byla naprostá hračka. Stejně tak se děti hrnuly na soutěž ve střelbě ze vzduchovky či na paintballovou střelbu.

Mimosoutěžním velkým lákadlem, bylo zejména pro chlapce stanoviště Vojenské policie, kde si mohli vyzkoušet, kolik váží ochranná neprůstřelná vesta včetně samopalu.

Jeden bod, jeden Lešanský zlaťák

Za každou disciplínu dostávali soutěžící určitý počet bodů, které pak mohli směnit za pomyslné Lešanské zlaťáky. Podle celkového počtu si nakonec soutěžící mohli vybrat odměnu. Například jízdu izraelským tankem Mekrava, historickým transportérem Hakl z druhé světové války, transportérem SKOT nebo menším vozidlem Kajman či Humvee.

„Pokud děti za odměnu nechtěli jezdit ve vojenské technice v lešanské aréně, mohli si vybrat některou z věcných cen. Ať to byly knihy s vojenskou tematikou, případně obrázky, anebo trička s logem Vojenského historického ústavu," přiblížil Halada.

Vzhledem k tomu, že některé věcné ceny měly hodnotu pouhých 15 Lešanských zlaťáků, dostalo se skutečně na všechny a žádný soutěžící proto neodcházel s prázdnou.

Děti si chtějí prostě hrát a soutěžit

„S nápadem uspořádat Dětský den přišel Jan Mareš z VHÚ, který má bohaté zkušenosti z organizování dětských bunkrologických táborů. Vycházel z toho, že děti si prostě chtějí hrát, soutěžit," poznamenal Andrej Halada.

Uspořádat dětský den byl dobrý nápad

Stejný názor má i ředitel odboru muzeí VHÚ Michal Burian, který míní, že na nultém ročníku Dětského dne v Lešanech vládla pohoda a věří, že všechny děti si odnesly dobré zážitky.

„Nápad s dětským dnem se osvědčil, takže do budoucna něco podobného určitě zase uspořádáme. Třeba se z toho stane stejně hezká tradice, jako je už dnes Tankový den," dodal Burian.

„Chtěli jsme si vyzkoušet, jaký bude o tuto akci zájem, a jak vidět, ukázalo se to jako obrovsky nosný nápad . I přestože to bylo takhle na podzim," doplnil Halada, který vidí velké plus i v tom, že na poslední letošní akci lešanského muzea přišlo lidí tak akorát. Ani moc ani málo. Tudíž děti nemusely u jednotlivých soutěžních disciplín dlouho čekat a všichni dostaly cenu.

Zaměstnanci VHÚ Praha by prý rádi z Dětských dnů Lešany udělali tradici. Budou proto uvažovat, jak tuto akci udělat ještě zajímavější, a aby mohlo přijít více zájemců, aniž by se to u jednotlivých soutěžních disciplín dlouho čekalo.