Malí ježci měli štěstí v neštěstí. Místo narození, zahrada se psy, není právě ten nejlepší start do života. Lidé si ale bodlinatých kuliček všimli a ježci tak dostali další šanci. Vyhráno však ještě nemají.
„Péče o ně je velmi náročná, musíme je krmit každé dvě hodiny a protože ježčí máma jim pak masíruje bříško, musíme to dělat i my,“ přibližuje práci s dvoudenními mláďaty vedoucí ošetřovatelka stanice Lenka Šafránková a dodává, že prognóza mláďat je nejistá i z toho důvodu, že kočičí mléko, kterým bodlináče krmí, má jiné složení než to, které by mláďata přijímala od biologické matky. Pokud se ošetřovatelkám stanice ježky podaří odchovat a dostat na váhu kolem půl kilogramu, poputují zpět do volné přírody. „Mohlo by to být na podzim. Zimu by tak už nejspíš přečkali v nějakém přírodním úkrytu,“ doplnila Šafránková.
Karel Chlumec
