Schránka obsahoval nejen listiny psané česky a latinsky, ale také meziválečné mince československé nebo ještě starší z období monarchie. A dokonce také papírovou bankovku v hodnotě jednoho zlatého z roku 1811. Listiny v roce 1933, jak doložil zápis z té doby, byly složené ještě do svitku kůže a ta pak zapečetěna a vložena do pouzdra.

Při jejich současném vyjímání ale všechno nešlo tak úplně hladce. „Nejspíš se při letování roztekl pečetící vosk a kůže se přilepila ke stěně pouzdra,“ vysvětloval drobné potíže Pavel Polák, který má na starosti současnou rekonstrukci kostela.

Nakonec se historičce z Muzea Podblanicka Libuši Váňové podařilo veškerý obsah schránky bez poškození vyjmout. „Listina pochází z roku 1933, kdy byl opravovaný krov,“ potvrdila historička.

V současné době také probíhá oprava krovu a díky tomu byla makovice i s křížem snesena a vydala svůj obsah. Ten nejspíš projde základním restaurováním a konzervací a nakonec bude vrácen s novou schránkou a současnými dokumenty a vzkazy na vrchol věže.

„Byl bych rád, aby si i dalším generacím dostalo takové radosti, jako nám dnes a trošičku si sáhnout na historii,“ popsal benešovský farář Marcel Timko i když přiznal, že zatím není rozhodnuto, co ve schrázce přibude z dnešní doby.

Kostel projektoval Giovanni Battista Alliprandi a vznik v souvislosti s příchodem piaristů do Benešova na začátku 18. století. „Základní kámen byl položen v roce 1705 a zúčastnili se ho všichni, kteří tehdy něco znamenali – fundátor koleje František Karel Leopold Přehořovský, pražský arcibiskup Brauner i samotný architekt. Stavba byla dokončena v roce 1710,“ popsala Libuše Váňová.